3 C 139/2023-442 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 9. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na jehož základě by byl žalovaný povinen vyklidit a ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí předat jí bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 3+1, která se nachází ve třetím podlaží domu čp. , číslo popisné, , jež je součástí pozemku p. č. st. , hodnota, v obci a k.ú. , adresa, , zapsanou na LV č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , a dále, aby byl žalovaný v téže lhůtě povinen předat jí rovněž jednotku č, hodnota, - garáž nacházející se v přízemí domu čp. , číslo popisné, . Svůj návrh odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí – tj. předmětné bytové jednotky č. , hodnota, , a jednotky č. , hodnota, – garáže. Uvedla, že s žalovaným byli manželé, manželství se však dostalo do krize, která byla vyřešena rozvodem. Dále poukázala na to, že za trvání manželství se účastníků, narodily 2 dcery, a to , datum, dcera , jméno FO, , dne , datum, dcera , jméno FO, , pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2022 byly obě dcery svěřeny do střídavé péče rodičů. Poukázala na to, že jako výlučný vlastník předmětného bytu (a garáže) byla nucena se ze společného obydlí v květnu 2021 vystěhovat, a to za situace, kdy žalovaný byl vůči ní agresivní a došlo dokonce k jeho policejnímu vykázání z předmětného bytu. Zdůraznila, že se přestěhovala ke svým rodičům do , adresa, , kde však nebyl dostatek prostoru pro ni a obě dcery. Uvedla, že žila v provizorních podmínkách, zatímco žalovaný užíval předmětný byt i garáž, a odmítal ji do něho vpustit. Argumentovala tím, že přes její opakované žádosti vůči žalovanému k předání funkčního klíče od předmětného bytu došlo až po určité době, kdy však v tomto bytě byly nainstalovány kamery, které snímaly prostor bytu, dle názoru žalobkyně sloužily k tomu, aby byl žalovaný informován o pohybu v bytě, pokud by do něj vstoupila. Zdůraznila, že toto se stalo v okamžiku, kdy si chtěla z bytu vyzvednout své věci, dostavil se pak žalovaný se svými rodiči a z předmětného bytu ji vyhazoval. Popsala, že v bytě zůstaly nejenom její osobní věci, ale i věci, které potřebovala pro děti. Žalobkyně dále uvedla, že se pokoušela s žalovaným na užívání předmětného bytu i garáže dohodnout, jednali o odkupu této jednotky a o finančním vyrovnání ze strany žalovaného s přihlédnutím k jeho investicím do předmětných nemovitostí, avšak k dohodě v tomto směru nedošlo. Žalobkyně dále uvedla, že vyzývala žalovaného, aby předmětný byt i garáž buď vyklidil nebo se dohodl na formě užívání, včetně finančního plnění za dané neužívání. Tvrdila, že k tomuto návrhu se žalovaný nijak nevyjádřil. Dále uvedla, že jí rodiče vystavěli na jejich pozemku dům, neboť žila u nich ve stísněných podmínkách, avšak žalovaný na Městském úřadu v , adresa, učinil taková opatření, aby nový domek užívat nemohla. Zdůraznila, že je nyní v situaci, kdy musí bydlet u rodičů, nemá přístup do vlastního bytu ani garáže, které užívá žalovaný bezplatně, včetně veškerého vybavení. Poukázala pak na to, že žalovaný má možnost bydlet u svých rodičů v rodinném domě v , adresa, , kde je dostatek prostoru. Sumarizovala, že žalovaný obývá nemovitosti v jejím vlastnictví, společná domácnost zanikla v květnu 2021 a žalovaný má možnost jiného bydlení. Požadovala tak vyklizení předmětných nemovitostí.2. Žalovaný se pak vyjádřil tak, že s žalobou nesouhlasí. Poukázal na to, že se chtěl s žalobkyní dohodnout, probíhala mimosoudní jednání, nicméně žalobkyně zvyšovala své nároky na odkoupení předmětné bytové jednotky a garáže, a to z částky 2 000 000 Kč, na níž byl připraven reagovat, na částku 2,5 milionu Kč s tím, že toto pro něj již představovalo neakceptovatelnou nabídku. Odkázal potom na nabídky inzerované v obdobných lokalitách, a rovněž na nabídku obdobného bytu, který se nachází ve stejném domě, kde se cenová relace pohybovala ve výši 3 100 000 Kč, což dle názoru žalovaného zcela odporuje kupní ceně předmětných nemovitostí, která byla uvedena ve stanovisku , jméno FO, , které předkládala žalobkyně, v níž byla hodnota bytové jednotky oceněna na částku 5 milionu Kč. Dále zdůraznil, že žalobkyně ve svých finančních požadavcích vůbec nereflektovala tu skutečnost, že sama prezentovala při podání vysvětlení na Policie ČR dne 26. 4. 2021 „jak jsem již uvedla, v současné době bydlím společně s manželem a našimi a dětmi v našem společném bytě bytové jednotce v obci , adresa, , kdy máme byt ve druhém poschodí o velikosti 3+1. Byt je v katastru nemovitostí napsán na mne, ale kupovali jsme jej společně“ a zdůraznil pak, že ještě před dvěma lety sama žalobkyně uváděla, že stav zápisů v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti s tím, že obě jednotky - tedy byt i garáž jsou ve společném jmění účastníků, respektive ve vlastnictví žalobkyně i v jeho vlastnictví. Popsal, že před uzavřením manželství hradil ze svých výlučných peněžních prostředků veškeré splátky a úroky z úvěrů ze stavebního spoření, který byl sjednán za účelem financování ceny za převod práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, kde cena za tento převod byla sjednána na částku 900 000 Kč, a on vynaložil částku 403 818 Kč, a dále před uzavřením manželství hradil ze svých výlučných prostředků nájemné sjednané ve smlouvě o nájmu předmětného bytu i garáže a dále hradil ze svých výlučných prostředků celkovou rekonstrukci předmětného bytu, kterou vyčíslil na celkovou částku 1 187 241,20 Kč, jež sestávala z nákladů na elektroinstalatérské práce včetně materiálu a dopravy ve výši 200 000 Kč, ze stavebních a zednických prací, včetně materiálu a dopravy v částce 600 000 Kč, z instalatérských prací, včetně materiálu a dopravy ve výši 39 772 Kč, z dodávky a montáže tepelného čerpadla ve výši 155 091,20 Kč, z nákladů na zpracování projektové dokumentace pro vytápění a chlazení bytu ve výši 6 840 Kč, z dodávky a montáže vchodových dveří do bytu ve výši 11 110 Kč, z dodávky a montáže podlah v částce 34 477 Kč, z dodávky a montáže interiérových dveří bytu ve výši 32 978 Kč, z dodávky a montáže oken, včetně parapetu a žaluzií ve výši 59 550 Kč, z dodávky a montáže okna v uhelně ve výši 2 400 Kč, z dodávky a montáže garážových vrat ve výši 23 791 Kč, z dodávky a montáže dveří do uhelny a kotelny ve výši 11 431 Kč, z nákladů na měření hluku z tepelného čerpadla ve výši 9 801 Kč. Dále zdůraznil, že žalobkyně před uzavřením manželství s ním nevynaložila žádné finanční prostředky, které by souvisely s nabytím členských práv a povinností v Okresním stavebním bytovém družstvu , adresa, , se splácením úvěrů přijatých za účelem nabytí těchto členských práv a povinností, z užívání předmětných jednotek, ani s výše popsanou rekonstrukcí těchto jednotek. Zdůraznil, že všechny tyto náklady hradil do uzavření manželství výlučně on, přičemž by takto nečinil, pokud by mu žalobkyně nepřislíbila, že následně učiní potřebná právní jednání směřující k tomu, že se i on stane spoluvlastníkem obou jednotek. Uvedl, že tomuto slibu pak žalobkyně nedostála, ač ji o to opakovaně žádal, a navíc ho v roce 2021 nařkla z , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , což vyústilo v jeho dočasné vykázání z bytu, nicméně k jeho stížnosti Okresní státní zastupitelství v , adresa, zrušilo zahájení trestního stíhání. Dále uvedl, že není pravdou, že se žalobkyně byla nucena ze společného bydlení vystěhovat, ani že by jí bránil v užívání bytu. Tvrdil, že navrhoval, aby se v užívání bytu střídali, na což žalobkyně nepřistoupila. Rovněž zdůraznil, že nemá možnost bydlet u svých rodičů v , adresa, , neboť tam není dostatek prostoru, aby zde uspokojil potřebu bydlení společně s dětmi, kdy dům rodičů je sice dvougenerační, nicméně jeden z bytů obývá rovněž jeho babička, která s ohledem na svůj věk a zdravotní stav potřebuje každodenní péči a klid, což s ohledem na to, že účastníci mají 2 nezletilé děti, které byly svěřeny do jejích střídavé péče, by nebylo možné. Žalovaný zároveň navrhl, aby soud rozhodl tak, že v jeho prospěch zřídí právo odpovídající věcnému břemenu bydlení, a to v předmětné bytové jednotce, a to až do doby, než budou obě společné dcery účastníků - tedy , jméno FO, i , jméno FO, schopny samy se živit, neboť on nemá jinou možnost bydlení, není vlastníkem ani spoluvlastníkem žádné nemovité věci, v níž by mohl uspokojovat bytové potřeby své a obou svých dcer, přičemž nedisponuje ani peněžními prostředky, které by mohl použít na koupi nemovitých věcí, protože veškeré peněžní prostředky, které naspořil, použil ve prospěch předmětných nemovitostí.3. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že není pravdou, že by jen žalovaný po celou dobu před i za trvání manželství byl jediný, kdo splácel úvěr, který pořídila za účelem pořízení předmětných nemovitostí, kdy toto tvrzení žalovaného se nezakládá dle jejího názoru na pravdě. Uvedla, že účastníci spolu žili již v době před uzavřením manželství, společně hospodařili, o platby spojené s běžným životem se dělili - něco hradil ža