3 C 41/2024-34 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 8. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky v celkové výši 22 480 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem3 C 41/2024osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž toto vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 4. 11. 2021 do 3. 1. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně, která je dle zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu, vyzvala dne 21. 4. 2022 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 965 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo RZ , SPZ, nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období od 4. 1. 2022 do 17. 6. 2022, a tak výzvou dne 4. 8. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 10 725 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. Rovněž uvedla, že vozidlo RZ , SPZ, nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani v následném období od 18. 6. 2022 do 1. 10. 2022, a tak výzvou dne 24. 11. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 890 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 4. 3. 2024 vyplývá, že v období od 6. 9. 2017 do současnosti byl jako vlastník a provozovatel vozidla BMW s RZ , SPZ, evidován pan , jméno FO, , narozený , datum, .4. Z kupní smlouvy ze dne 29. 10. 2021 bylo zjištěno, že pan , jméno FO, , narozený , datum, , uzavřel s žalovaným výše uvedeného dne kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo právě vozidlo BMW s RZ , SPZ, . Kupní cena ve výši 20 000 Kč byla uhrazena žalovaným v hotovosti při předání vozidla. Soud má tak za prokázané, že ode dne 29. 10. 2021 do současnosti byl žalovaný vlastníkem i provozovatelem vozidla BMW s RZ , SPZ, , a že tímto vlastníkem a provozovatelem byl i po celé období, za nějž je příspěvek požadován, tj. od 4. 11. 2021 do 3. 1. 2022, od 4. 1. 2022 do 17. 6. 2022, a od 18. 6. 2022 do 1. 10. 2022.5. Z výzvy ze dne 21. 4. 2022 se podává, že , právnická osoba, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 965 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s RZ , SPZ, a vozidlo nemělo v období od 4. 11. 2021 do 3. 1. 2022, tj. po dobu 61 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč.6. Z výzvy ze dne 24. 11. 2022 se podává, že , právnická osoba, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 890 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s RZ , SPZ, a vozidlo nemělo v období od 4. 1. 2022 do 17. 6. 2022, tj. po dobu 106 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč3 C 41/20247. Z výzvy ze dne 4. 8. 2022 se podává, že , právnická osoba, vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 10 725 Kč, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla s RZ , SPZ, a vozidlo nemělo v období od 18. 6. 2022 do 1. 10. 2022, tj. po dobu 165 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, a denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč8. Z upomínek ze dne 27. 11. 2022, 9. 11. 2022 a ze dne 1. 3. 2023 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobními upomínkami (viz. předžalobní výzva a podací arch ze dne 14. 2. 2023, předžalobní výzva a podací arch ze dne 18. 11. 2022, předžalobní výzva a podací arch ze dne 26. 5. 2023).9. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona).10. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika.11. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.12. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb.13. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud , právnická osoba, do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.14. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.3 C 41/202415. Soud v rozhodnutí vycházel ze zjištěného skutkového stavu, že žalovaný je na základě kupní smlouvy od 29. 10. 2021 vlastníkem shora uvedeného vozidla a toto neměl ve výše specifikovaných období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvků v roční prekluzivní lhůtě a žalovaná částka v každém jednotlivém období odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidlo nebylo pojištěno (ač bylo po celé uvedené období vedeno v registru vozidel) a výše denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč v každém jednotlivém případě. Z těchto důvodů soud žalobkyní požadovaný nárok považuje v celém rozsahu za oprávněný, a proto mu plně vyhověl. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala vždy 60-tým dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. lhůta k plnění byla ze strany žalobkyně prodloužena na 60 dnů), soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to vždy ode dne, který následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prv