4 C 28/2024-21 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 53 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích pod body I. a II. tohoto rozsudku, z titulu nesplaceného úvěru. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 21. 7. 2023 smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr spolu s poplatkem ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, nejpozději do 28. 9. 2023. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaný nejprve zaregistroval na webové stránce žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Pro ověření majitele účtu byl žalovaný povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Po dokončení registrace žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaný úkonem po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo akceptoval. Žalovaný však podmínky smlouvy nedodržel, neboť se dostal do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka proto představovala jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání ve výši 21 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 29. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil, ač byl předžalobně upozorněn.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně svůj souhlas vyjádřila již v podané žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:5. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 7. 2023 a ze zásad zpracování osobních údajů soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla bankovního účtu , tel. číslo, , výši úvěru v částce 30 000 Kč s dobou splatnosti do 28. 9. 2023. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v pěti stejných splátkách opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru. Smluvní strany si dále ujednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení v celkové výši 21 000 Kč (5krát 4 200 Kč). Dále je v odst. 8.1. čl. VIII. smlouvy ujednáno pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každé jednotlivé prodlení.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 7. 2023 vyplývá, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 30 000 Kč, ID transakce , číslo, .7. Z payments info vyplývá, že žalovaný provedl verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, .8. Z občanského průkazu žalovaného vyplývá, že žalobkyni o podnikatelský úvěr požádal právě žalovaný.9. Z předžalobní upomínky ze dne 8.1.2024 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě celé dlužné částky vyzván ještě před podáním žaloby.10. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč na jeho bankovní účet. Soud má za to, že smlouva byla uzavřena řádně a platně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem (úrokem) v celkové výši 51 000 Kč, a to do 28. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku žalobkyni řádně a včas nevrátil, dostal se do prodlení. S ohledem na uvedenou skutečnost zaslala žalobkyně upomínku žalovanému, nechť dlužnou částku uhradí. Žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho a žalobkyně je oprávněna v souladu s článkem VIII. smlouvy požadovat i smluvní pokutu, když žalovaný porušil smluvní ustanovení a dostal se do prodlení s úhradou každé splátky, žalobkyně je tak oprávněna požadovat 500 Kč za každé prodlení s tou kterou splátkou úvěru, tedy smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky ve výši 53 500 Kč. Taktéž přiznal právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 500 Kč od 29. 9. 2023 (následující den po splatnosti úvěru) do zaplacení dle § 1970 občanského zákoníku a ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně v celkové výši 15 062,80 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 140 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 3 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud taktéž přiznal žalobkyni daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jehož je zástupce žalobkyně plátce, a to ve výši 2 242,80 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách, k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).