12 C 309/2025-30 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 045 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovanému byla na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 6. 8. 2024 ve dnech 6. 8. 2024 a 7. 8. 2024 poskytnuta neodkladná zdravotní péče. Žalovaný se uvedenou smlouvou zavázal k úhradě nákladů za poskytnutou zdravotní péče, pokud tyto nebudou uhrazeny třetí stranou (zdravotní pojišťovnou). Náklady na zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2024 splatnou dne 11. 9. 2024. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Příslušenství pohledávky ve formě zákonného úroku z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od 12. 9. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Žalovanému byla ve dnech 6. 8. 2024 až 7. 8. 2024 poskytnuta zdravotní péče poskytovaná žalobkyní, a to na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 6. 8. 2024 (viz Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 6. 8. 2024). Žalovaný, občan Slovenska, neměl ke dni poskytnutí zdravotní péče sjednáno platné pojištěné (viz ověření platnosti pojištění u VZP a Overenie pojistného vzťahu poistenca). Žalobkyně z tohoto důvodu vystavila žalovanému dne 12. 8. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 17 045 Kč s datem splatnosti 11. 9. 2024, jejž přílohou bylo podrobné vyúčtování poskytnutých zdravotních úkonů (viz faktura č. , hodnota, včetně přílohy k této faktuře a přehledu o faktuře). Žalovaný však uvedenou fakturu v termínu její splatnosti neuhradil, ačkoliv byl o její zaplacení písemně upomenut upomínkou ze dne 25. 2. 2025 (viz upomínka ze dne 25. 2. 2025, kopie vrácené obálky).6. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.7. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů:8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „VZP“), je podle tohoto zákona pojištěncem osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie, 9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo 10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.9. Podle ust. § 14 odst. 1 VZP se ze zdravotního pojištění hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky.10. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.11. Podle ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalovanému byla ve dnech 6. 8. 2024 a 7. 8. 2024 poskytnuta neodkladná zdravotní péče poskytovaná žalobkyní, a to na základě uzavřené Smlouvy o poskytnutí zdravotní péče. Jelikož žalovaný neměl sjednáno zdravotní pojištění, vznikla žalovanému povinnost uhradit cenu za poskytnutou zdravotní péči. K uhrazení nákladů mu tak byla žalobkyní vystavena faktura č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2024 znějící na částku 17 045 Kč se splatností dne 11. 9. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve výši 17 045 Kč dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně má tak podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné jistiny právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal z celé dlužné částky od druhého dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. od 12. 9. 2024 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.