Žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 13 470 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , IBAN, , evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno jednak v období ode dne 29. 1. 2025 do 14. 5. 2025, tedy po dobu 106 dní, a jednak v období ode dne 15. 5. 2025 do 14. 8. 2025, tedy po dobu 92 dní, zákonné pojištění odpovědnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Dlužná částka tak v případě obou nepojištěných období sestává ze základu příspěvku v denní sazbě 65 Kč (podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb.) x počet dní (celkem 106 a 92), za něž nebylo zákonné pojištění odpovědnosti sjednáno. Celková výše příspěvku za každé jednotlivé nepojištěné období tedy činí 6 890 Kč a 5 980 Kč, k nimž žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění vždy ve výši 300 Kč (podle § 6 prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván (výzvy mu byly doručeny dne 20. 6. 2025 a dne 26. 9. 2025), tyto částky ve stanovené lhůtě pro jejich zaplacení neuhradil, pročež jejich splatnost nastala dne 19. 8. 2025 a dne 25. 11. 2025. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější upomínky a předžalobní výzvy k plnění, domáhala se žalobkyně svého nároku v celkové výši 13 470 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení soudní cestou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzvala žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, z nichž zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti: Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 6. 2025 č. případu , hodnota, a ze dne 11. 9. 2025 č. případu , hodnota, včetně informací o sledování zásilek a poštovního podacího archu ze dne 11. 9. 2025 ve spojení se zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách, informací z registru silničních vozidel a se sdělením údajů z registru silničních vozidel ze dne 22. 6. 2026 tak bylo v prvé řadě zjištěno, že žalovaný je od data 25. 11. 2021 do 1. 9. 2025 evidován jako provozovatel (i vlastník) osobního automobilu tovární značky Saab 9-3 se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , IBAN, , jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pouze v období ode dne 8. 5. 2021 do 14. 8. 2024 (u , právnická osoba, ., č. pojistné smlouvy , hodnota, ). Jelikož tedy žalovaný neměl v rozhodných obdobích od data 29. 1. 2025 do 14. 5. 2025 a dále ode dne 15. 5. 2025 do 14. 8. 2025 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 5. 6. 2025 a 11. 9. 2025 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vždy ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 65 Kč, tzn. za 106 a 92 dní příspěvek činí 6 890 Kč a 5 980 Kč.5. Z upomínek o úhradu nedoplatku ze dne 27. 8. 2025 a ze dne 3. 12. 2025, z výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 18. 9. 2025 a ze dne 6. 1. 2026, jakož i z předžalobních upomínek ze dne 3. 11. 2025 a ze dne 17. 2. 2026 a dokladech o jejich odeslání do dispoziční sféry žalovaného včetně informací o sledování zásilek pak bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, a že jej předžalobními upomínkami následně upozornila na možnost vymáhání nároku soudní cestou.6. Ze shora uvedených listin pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z informací poskytnutých jí pojišťovnami, že žalovaný je v registru vozidel nejméně od data 25. 11. 2021 do 1. 9. 2025 evidován jako provozovatel a vlastník osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu vozidla , IBAN, , jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pouze v období ode dne 8. 5. 2021 do 14. 8. 2024 (u , právnická osoba, ., č. pojistné smlouvy , hodnota, ). Jelikož tedy nebylo v rozhodných obdobích ode dne 29. 1. 2025 do 14. 5. 2025 a ode dne 15. 5. 2025 do 14. 8. 2025 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti, vyzvala žalobkyně žalovaného jakožto registrovaného provozovatele vozidla písemně dne 5. 6. 2025 a dne 11. 9. 2025 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za uvedená nepojištěná období provozování tohoto vozidla ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení každé jednotlivé výzvy s tím, že denní sazba těchto příspěvků činí pro předmětné vozidlo 65 Kč, tzn. za dobu 106 dní 6 890 Kč a za 92 dní 5 980 Kč. K tomu pak žalobkyně účtovala náklady na uplatnění každého jednotlivého příspěvku vždy ve výši 300 Kč. Následně pak žalobkyně žalovaného opakovaně písemně upomínala k úhradě nedoplatků takto vyúčtovaných příspěvků za jednotlivá nepojištěná období s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužné příspěvky, navýšené o náklady jejich vymáhání, nebyly dosud ani na základě předžalobních výzev uhrazeny, je žalovaný s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.7. Podle ustanovení § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného ode dne 1. 4. 2024, tedy v rozhodném období, za které nárok žalobkyně vznikl (dále jen „OdpVoz“), upravujícího povinnost pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo (odstavec 1). Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích (odstavec 2).8. Dle ustanovení § 45 OdpVoz Kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2 (odstavec 1). Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odstavec 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odstavec 3). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva (odstavec 4).9. Podle ustanovení § 46 OdpVoz zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti (odstavec 1). Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek (odstavec 2).10. Dle ustanovení § 47 OdpVoz pak povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla11. Kdo se rozumí provozovatelem vozidla, pak stanoví § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, dle něhož je to ta osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.12. Ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, rovněž účinné ode dne 1. 4. 2024, činí denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti 65 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1 850 cm3 a nepřesahující 2 500 cm3. Dle ustanovení § 6 této vyhlášky pak činí výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.14. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a tedy že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodných obdobích evidován v registru vozidel jako provozovatel i vlastník předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti, přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 106 a 92 dnů, kdy nebylo vozidlo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ani na základě písemné výzvy a následných upomínek neuhradil ničeho, a nadále tedy dluží celkem 12 870 Kč, představujících neuhrazené příspěvky ve výši 6 890 Kč a ve výši 5 980 Kč (vypočtené dle prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti s každou zaslanou výzvou a upomínkami), vždy ve výši 300 Kč (celkem tedy 600 Kč), stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by uplatněný nárok jakkoliv zpochybňoval. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z částky každého jednotlivého dlužného příspěvku za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku (tedy v souvislosti s marným uplynutím lhůty k úhradě stanovené ve výzvě k zaplacení příspěvku), až do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.15. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 2 494 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 1 100 Kč, a to za jeden úkon právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení dle doložené plné moci) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, a dále za dva úkony právní služby po 400 Kč (sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, jakož i z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč za celkem tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, resp. dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 294 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.