16 C 59/2021-31 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 7 800 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou dne [datum], na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč s tím, že finanční prostředky budou vráceny společně s poplatkem ve výši 3 450 Kč. Žalovaná uhradila 850 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu ve výši 5 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 1 136 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 893 Kč a neuhrazený inkasní poplatek ve výši 771 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], na základě níž byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem v [obec], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru pod [číslo] na základě níž byla žalované předána částka 5 000 Kč s tím, že tento úvěr žalovaná vrátí ve 13 měsíčních splátkách s úrokem ve výši 25,85 % ročně. Současně se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek ve výši 1 100 Kč za správu úvěru a poplatek ve výši 950 Kč za hotovostní výběr splátek. Celkově tedy měla žalovaná uhradit částku 8 650 Kč. Žalovaná fakticky uhradila částku 850 Kč, kterou věřitel započetl na poplatky a úroky. Ke dni podání žaloby dlužná částka představovala 7 800 Kč a zahrnovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč, neuhrazený úrok z úvěru ve výši 1 136 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 893 Kč a neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 771 Kč. Jelikož žalovaná byla v prodlení s úhradou částky 5 000 Kč od 30. 6. 2018, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně upomenuta k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], avšak na tuto výzvu nereagovala. 6. Žalobkyně byla výzvou soudu ze dne [datum] vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, zda a jakým způsobem byla věřitelem před uzavřením smlouvy prověřena schopnost žalované řádně spotřebitelský úvěr splácet, a to v souladu s § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že při prověřování úvěruschopnosti bylo vycházeno pouze z údajů sdělených žalovanou, neboť tato má při kontraktačním procesu povinnost uvést pravdivé skutečnosti. Žádné listinné důkazy nebyly v tomto směru předloženy ani navrženy. Žalobkyně konstatovala, že pokud soud dospěje k závěru, že nebyla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, nechť je požadovaná částka žalobkyni přiznána z titulu bezdůvodného obohacení. 8. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto ustanovení je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Úvěr může být poskytnut pouze za situace, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nevyplývá pochybnost o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 odst. 1 cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 cit. zákona, neplatná. 9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut. 10. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr zaplatit. Za této situace soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou a vzhledem k této skutečnosti soud přiznal žalobkyni jen zaplacenou jistinu po započtení provedených plateb ze strany žalované ve výši 850 Kč, tedy částku 4 150 Kč (5 000 Kč - 850 Kč) společně s příslušenstvím. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku 3 650 Kč představující část uhrazené jistiny a dále nezaplacený úrok z úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěru a neuhrazený inkasní poplatek. Tyto nároky nemohou být úspěšné, pokud jsou odvozeny ze smlouvy o úvěru, která je neplatná. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně byla srovnatelná a žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala. Za této situace soud žádnému z účastníků řízení náklady nepřiznal. 13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.