18 C 181/2021-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 10. 3. 2021, ve znění doplnění ze dne 26. 7. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.075,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2020 do zaplacení s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo]. Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny dle vyúčtování ve lhůtě splatnosti. Součástí účastnické smlouvy bylo ujednání o pronájmu koncového zařízení Huawei B525 na dobu neurčitou dle obchodních podmínek pro pronájmy koncových zařízení a ceníku pronájmu koncových zařízení, dle kterého činilo měsíční nájemné 30 Kč. Žalovaná částka je tak tvořena dlužným nájemným v celkové výši 75,07 Kč a smluvní pokutou za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4.000 Kč. Dlužné nájemné bylo vyúčtováno vyúčtováním splatným dne 20. 11. 2019 v částce 18,95 Kč, dále splatným dne 20. 12. 2019 v částce 30 Kč a splatným dne 20. 1. 2020 v částce 26,12 Kč. Protože žalovaný po skončení nájemní smlouvy nevrátil zapůjčené zařízení, byla mu účtována smluvní pokuta ve výši 4.000 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 18. 2. 2021 žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 11. 9. 2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z účastnické smlouvy, z výpovědi účastnické smlouvy, z vyúčtování, z obchodních podmínek pronájmu koncových zařízení, z ceníku pronájmu koncových zařízení a z ceníku tarifu služeb a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu pro službu pevný internet do zásuvky [číslo] zákaznickou smlouvu [číslo] vztahující se k PIV číslu [číslo], přičemž v rámci nastavení služeb byl sjednán tarif Základ. Smlouvou byl současně sjednán pronájem koncového zařízení na dobu neurčitou za podmínek stanovených obchodními podmínkami pro pronájmy koncových zařízení a ceníkem pronájmu koncových zařízení. Splatnost nájemného se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Dále bylo sjednána, že nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu koncového zařízení byl zájemce povinen na vlastní náklady vrátit pronajaté zařízení operátorovi. Smluvní pokuta pro případ nevrácení koncového zařízení řádně a včas činila u tarifu [anonymizováno] 4.000 Kč. Dopisem ze dne 23. 9. 2019 žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu z důvodu neplnění povinností ze strany žalovaného. Výpovědi se však mohl žalovaný vyhnout úhradou dlužné částky provedenou do 11. 10. 2019. Dopisem ze dne 3. 3. 2020 žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu z důvodu neplnění povinností ze strany žalovaného. Vyúčtováním ze dne 6. 11. 2019, splatným dne 20. 11. 2019, byl žalovanému vyúčtován mimo jiné pronájem zařízení ve výši 15,99 Kč bez DPH. Vyúčtováním ze dne 6. 12. 2019, splatným dne 20. 12. 2019 bylo žalovanému vyúčtováno nájemné ve výši 24,79 Kč bez DPH. Vyúčtováním ze dne 6. 1. 2020, splatným dne 20. 1. 2020, byl žalovanému mimo jiné vyúčtován pronájem zařízení ve výši 21,59 Kč, a to bez DPH. Fakturou ze dne 2. 6. 2020, splatnou dne 16. 6. 2020, byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 4.000 Kč za nevrácení a poškození zařízení k účastnické smlouvě [číslo]. Dle ceníku stejně jako dle smlouvy činí smluvní pokuta za nevráceného pronajatého zařízení u pevného internetu do zásuvky 4.000 Kč a v případě nájemného u pevného internetu 30 Kč měsíčně. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 2. 2021, odeslanou téhož dne, byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dlužné částky. 6. Dle ustanovení § 63 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3, a uveřejnit ho v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí návrhu smlouvy jsou všeobecné podmínky veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 7. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 8. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému pevný internet. Nedílnou součástí smlouvy bylo ujednání týkající se pronájmu koncového zařízení, které lze právně kvalifikovat ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaný řádně neplnil své povinnosti plynoucí ze smlouvy, když neplatil mimo jiné měsíční cenu nájmu v souladu se sazebníkem poplatků. Po ukončení smlouvy výpovědí ze strany žalobkyně pak žalovaný nesplnil další povinnost, a sice ve lhůtě řádně vrátit pronajaté zařízení. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, jejíž výše byla daná přímo smlouvou a také obchodními podmínkami. Žalovaná částka tak představuje nezaplacené dlužné nájemné ve výši 62,37 Kč bez DPH, tj. 75,47 Kč s DPH (žalobkyně požaduje pouze 75,07 Kč) a v neposlední řadě také smluvní pokutu, která byla žalovanému účtována v souladu se smlouvou ve výši 4.000 Kč za nevrácení zařízení po ukončení smlouvy v důsledku výpovědi žalobkyně. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku nezaplacením jednotlivých vyúčtování, žalobkyně však žádala úhradu zákonného úroku z prodlení, v souladu s nařízením vlády č. 361/2013 Sb., teprve ode dne následujícího po splatnosti nejmladšího vyúčtování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1