208 C 17/2021-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 799,68 Kč s úrokem z prodlení s tím, že dne 23. 6. 2020 hlídka Policie ČR dopravila žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] a za dopravu vynaložila částku 799,68 Kč, kterou požaduje po žalovaném uhradit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci: Dne [datum] v 0:20 hodin byl žalovaný hlídkou Policie ČR, obvodní oddělení [obec] dopraven z [obec] – [část obce a číslo] do Protialkoholní záchytné stanice [obec], kde byl dne [datum] v 0:20 hodin přijat k vystřízlivění a žalovanému bylo přístrojem [příjmení] naměřeno 2,34 ‰ alkoholu (úřední záznam ze dne [datum], dechová zkouška přístrojem Dräger ze dne [datum], úřední záznam o zajištění osoby ze dne [datum], rozhodnutí o eskortě ze dne [datum], záznam o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne [datum], úřední záznam o převozu osoby k ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici ze dne [datum]). 5. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] převezen do Protialkoholní záchytné stanice [obec] s tím, že mu bylo naměřeno 2,34 ‰ alkoholu v krvi. Byl tedy převezen do protialkoholní stanice z důvodu opilosti. Policie ČR žalovaného převezla služebním vozem a za dopravu vznikly policii náklady ve výši 799,68 Kč, které požaduje po žalovaném uhradit (shora uvedené listinné důkazy, velký technický průkaz vozidla, výpočet nákladů na dopravu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou (předžalobní výzva a doručenka). 6. Podle § 89e zák. č. 373/2011 o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 7. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec] uhradila Policie ČR, přičemž žalovaný byl jednoznačně opilý, o čemž svědčí záznam Policie ČR a záznam o přijetí žalovaného do záchytné stanice. Podle § 89e odst. 1 zák. [číslo] o specifických zdravotních službách, byl povinen žalovaný uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice v [obec]. Soud proto žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení ve lhůtě 15 dnů od doručení, doručena byla výzva dne 29. 7. 2020, a v prodlení je žalovaný od 14. 8. 2020. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 občanského zákoníku má na něj žalobce právo ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 9. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozen.