16 C 192/2022-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 6 505 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), a žalovaným dne [datum], na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky jako zápůjčka ve výši 5 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 1 505 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 626,59 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 13,32 Kč a stejné příslušenství požadovala žalobkyně od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Na základě této smlouvy přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi věřitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které měl uhradit se sjednaným úrokem ve výši 30,90% ročně ve 14 měsíčních splátkách po 438 Kč. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, zda a jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Pouze konstatovala, že byly zjišťovány informace k osobě žalovaného z externích úvěrových databází a z údajů sdělených žalovaným. Žalovaný na předmětný závazek ničeho neuhradil. Žalobkyně mimo dlužné jistiny zápůjčky požadovala zaplacení poplatků a smluvních pokut ve výši 1 505 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru do [datum] ve výši 626,59 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 13,32 Kč do stejného data. Stejné příslušenství požadovala žalobkyně od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky. 6. Soud se předběžně musel zabývat tím, zda uzavřená smlouva je platná, přičemž dospěl k závěru, že ze strany věřitele nebyla v zákonem požadovaném rozsahu prověřována úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel podle těchto ustanovení je povinen prověřit s náležitou odbornou péčí informace spotřebitele k jeho osobním poměrům a dostatečným a objektivním způsobem vyhodnotit jeho možnost fakticky úvěr splácet. Jelikož tato povinnost věřitele nebyla splněna, lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala 5 000 Kč. 7. Vzhledem k výše uvedenému soud přiznal žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ve výroku II. byla žaloba zamítnuta do částky 1 505 Kč, která představuje poplatky, smluvní pokutu, dále do kapitalizovaného úroku ze zápůjčky ve výši 626,59 Kč a do zákonného úroku z prodlení z částky 1 505 Kč od [datum] do zaplacení, neboť s touto částkou žalovaný nebyl v prodlení. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 70% uplatněného nároku, neúspěšná do 30% z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 40 % (70% - 30%). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí 600Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč, 40% z této částky činí 596 Kč. 10. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.