16 C 236/2021-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 5 445 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o zápůjčce podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum] pod [číslo] částku 11 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze částku 5 555 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně ve výši 3 017,79 Kč z dlužné částky ve výši 5 445 Kč od 13. 11 2015 do 15. 1 2021 a stejné příslušenství z částky 5 445 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o zápůjčce podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum] pod [číslo] částku 11 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze částku 5 555 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně ve výši 3 017,79 Kč z dlužné částky ve výši 5 445 Kč od 13. 11 2015 do 15. 1 2021 a stejné příslušenství z částky 5 445 Kč požadovala od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení žalovaného, od kterého žalobkyně provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle neplatně sjednané smlouvy o zápůjčce, tedy od [datum]. 6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy o zápůjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku 11 000 Kč, na kterou fakticky uhradil jen 5 555 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradil fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 5 445 Kč. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 5 445 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení předžalobní výzvy ze dne [datum] žalovanému, kdy zásilka byla odeslána doporučenou poštou na trvalou adresu žalovaného téhož dne a doručena byla, příp. se dostala alespoň do sféry jeho dispozice, nejpozději dne [datum]. Po uplynutím následné lhůty 5 dnů k dobrovolnému splnění závazku, lze považovat bezdůvodné obohacení za splatné. Lhůta ke splnění závazku v délce 5 dnů vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., kdy dlužník je povinen plnit dluh věřiteli bez zbytečného odkladu, pokud není čas splnění dohodnut. Za dobu„ bez zbytečného odkladu“ zákon obvykle považuje lhůtu v délce 5 - 10 dnů od doručení výzvy k plnění dlužníkovi ze strany věřitele. Vzhledem ke skutkovým okolnostem věci soud považuje za přiměřenou lhůtu ke splnění závazku dobu 5 dnů. V této souvislosti soud považuje za nutné konstatovat, že počátek prodlení nelze odvodit ze smlouvy o zápůjčce a zde stanoveného data poslední splátky, když se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení a nikoliv plnění z neplatné smlouvy. 11. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na příslušenství za období od [datum] do 12. 7 2021, v části kapitalizovaného, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení byla srovnatelná, a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. 14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.