16 C 262/2021-26 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 5 360 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum] pod [číslo] částku 15 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze částku 9 640 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od [datum] do [datum] ve výši 749,21 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně vyrozuměn. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec], a žalovaným dne [datum] pod [číslo] částku 15 000 Kč a žalovaný na úhradu této částky zaplatil pouze částku 9 640 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od [datum] do [datum] ve výši 749,21 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení žalovaného, od kterého žalobkyně provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle neplatně sjednané smlouvy o úvěru dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal na základě neplatné smlouvy o úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč, na kterou fakticky uhradil jen 9 640 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradil fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení představující částku, která je předmětem řízení. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 5 360 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl od tohoto data v prodlení s úhradou této částky. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje doručení žaloby žalovanému dne [datum] a po uplynutí 5 denní lhůty k dobrovolnému splnění závazku, se žalovaný dostal do prodlení od [datum] Lhůta ke splnění závazku v délce 5 dnů vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., kdy dlužník je povinen plnit dluh věřiteli bez zbytečného odkladu, pokud není čas splnění dohodnut. Za dobu„ bez zbytečného odkladu“ zákon obvykle považuje lhůtu v délce 5 - 10 dnů od doručení výzvy k plnění dlužníkovi ze strany věřitele. Vzhledem ke skutkovým okolnostem věci soud považuje za přiměřenou lhůtu ke splnění závazku dobu 5 dnů. V této souvislosti soud považuje za nutné konstatovat, že počátek prodlení nelze odvodit ze smlouvy o úvěru a zde stanoveného data poslední splátky, když se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení a nikoliv plnění z neplatné smlouvy. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároku na příslušenství za období od [datum] do [datum] a v části kapitalizovaného příslušenství ve výši 749,21 Kč, neboť v tomto období nebyl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalobkyně byla úspěšná do 88 % uplatněného nároku a neúspěšná do 12 % nároku, náleží jí 76 % (88 % - 12 %) účelně vynaložených nákladů řízení, které byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč, 76% z této částky činí 1 132 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.