16 C 293/2021-46 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 32 010,88 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [obec a číslo], a žalovaným dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr pod [číslo] s úvěrovým rámcem do 30 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 30 469,68 Kč, pojistné ve výši 479,20 Kč, poplatky ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 362 Kč. Dále žalobkyně kapitalizoval smluvní úrok z úvěru ke dni [datum] ve výši 1 985,10 Kč a současně požadovala příslušenství pohledávky od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou přešla s účinností od [datum] pohledávka za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. 5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] včetně přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze stejného data, ze sazebníku poplatků platného od [datum], z přehledu čerpání revolvingového úvěru ze strany žalovaného od [datum] do [datum], z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se sídlem [adresa] [číslo] smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky do sjednaného úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč s tím, že vyčerpané prostředky bude hradit v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč. Z vyčerpaných finančních prostředků byl žalovaný povinen platit úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně. K osobě žalované bylo před uzavřením smlouvy ze strany věřitele zjištěno, že je zaměstnán jako dělník v soukromém sektoru u společnosti [právnická osoba], se sídlem v [anonymizováno]. Pracovní poměr byl sjednán od května 2018, aniž by bylo uvedeno, zda na dobu určitou či neurčitou. [příjmení] příjem žalovaného činil 17 000 Kč bez doložení dokladů. Celkový příjem domácnosti představoval 32 000 Kč, přičemž není zřejmé, z čeho jsou konkrétně tvořeny celkové příjmy domácnosti. Náklady na bydlení byly uvedeny ve výši 9 000 Kč bez bližšího ověření. U finančních závazků a ostatních pravidelných výdajů je uvedena nulová položka. Žalovaný za celkovou dobu existence revolvingového úvěru vyčerpal částku 57 732 Kč a celkově uhradil částku 42 917 Kč. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů k prověření schopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy řádně splácet sjednaný úvěr, avšak další konkrétní listinné důkazy nebyly navrženy ani soudu předloženy. Žalobkyně pouze uvedla, že žalovaný byl prověřován v různých databázích a registrech s negativním výsledkem. Ke dni [datum] nebyl žalovaný veden v registru jako osoba se závazky po splatnosti. Ke stejnému datu byl uveden nulový počet úvěrů u žalovaného. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval. Ke dni podání žaloby žalobkyně požadovala neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 30 469,68 Kč, neuhrazené pojistné ve výši 479,20 Kč, poplatky za odeslání upomínek ve výši 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 362 Kč. Současně žalobkyně kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru ke dni [datum], což představovalo částku 1 985,10 Kč. Celkový nárok kapitalizovaný ke dni podání žaloby činil 33 995,98 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 32 010,88 Kč od [datum] do zaplacení, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení, dále pak požadovala od stejného data zaplacení sjednaného úroku z úvěru ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 469,68 Kč, až do zaplacení. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut. 11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možno