17 C 20/2022-41 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18.230,67 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí hotovostního úvěru ze dne [datum] č. [anonymizováno] [bankovní účet], když žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spotřebitelský úvěr minimálními splátkami ve výši 833,33 Kč ve 24 měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. V rámci úvěrové smlouvy byl sjednán úrok ve výši 0,00 % p. a. a dále jednorázový poplatek ve výši 400 Kč. Dne 20. 10. 2020 nastala splatnost spotřebitelského úvěru, když žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru a odstoupila od úvěrové smlouvy s ohledem na prodlení žalovaného s řádným a včasným splácením úvěru. Dluh žalovaného činil na spotřebitelském úvěru ke dni podání žaloby částku 18.030,67 Kč na jistině, částku 200 Kč na poplatcích spojených s pohledávkou (dle § 3 odst. 1 písm. a) sazebníku). 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že v současné době se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a je bez příjmu. Dále sdělil připravenost hradit dluh okamžitě po ukončení výkonu trestu svobody a zahájení výkonu zaměstnání. 3. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně obdržela výzvu dne 16. 2. 2022, žalovaný převzal výzvu dne 18. 2. 2022. Ve stanovené lhůtě se k výzvě vyjádřila žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. Žalovaný svým podáním ze dne [datum] sdělil, že žádal, aby ve věci nebylo rozhodnuto, neboť koncem měsíce února 2022 vstupuje do insolvenčního řízení. Opakovaně sdělil, že pohledávku žalobkyně řeší a chce řešit. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek, když soud vyhodnotil obsah podání žalovaného v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 o. s. ř. dle obsahu jako vyjádření vůle žalovaného, aby nebylo o nároku žalobkyně zatím vůbec rozhodováno s ohledem na zahájení insolvenčního řízení. K samotné výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. se žalovaný nevyjádřil. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z úvěrového účtu, všeobecných obchodních podmínek společnosti žalobkyně, odstoupení od smlouvy ze dne [datum] a výzvy k zaplacení ze dne [datum] vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] [bankovní účet], když žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spotřebitelský úvěr minimálními splátkami ve výši 833,33 Kč ve 24 měsíčních splátkách vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal hradit 0,00 % roční úrokovou sazbu a jednorázový poplatek ve výši 400 Kč. Nedílnou součástí smlouvy dle jejího textu byly obchodní podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen a k jejichž dodržování se podpisem zavázal. Pro případ prodlení se splácením více než jedné po sobě následující splátce bylo rovněž sjednáno v čl. 7 .1.1 všeobecných obchodních podmínek oprávnění žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupit a požadovat zaplacení dlužné částky včetně nesplacených částek úroku. Dne 20. 10. 2020 nastala splatnost úvěru, když žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru a odstoupila od úvěrové smlouvy s ohledem na prodlení žalovaného s řádným a včasným splácením úvěru. Dluh žalovaného činil na spotřebitelském úvěru ke dni podání žaloby částku 18.030,67 Kč na jistině, částku 200 Kč na poplatcích spojených s pohledávkou za odeslání upomínky a za odstoupení (dle § 3 odst. 1 písm. a) Sazebníku). 7. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 9. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 10. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. 11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 13. Podle ustanovení § 2005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. 14. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle ustanovení § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 16. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne [datum], která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 a násl. občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění), a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na smluvní obchodní podmínky smlouvy o úvěru, za níž žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 občanského zákoníku. Obchodní podmínky smlouvy o úvěr jsou platné, neboť s nimi žalovaný byl seznámen, neměl k nim žádné výhrady a zavázal se je dodržovat, což stvrdi