18 C 208/2022-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9.224,45 Kč s úrokem ve výši 21,99 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení z částky 8.624,45 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky za stejné období s tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný a [právnická osoba] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které vedla banka pro žalovaného běžný účet a v rámci tohoto běžného účtu mu poskytla kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožňoval přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 7.000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a především nepřekročit debetní limit. Žalovaný však svou povinnost nesplnil tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas a proto banka využila svého oprávnění a úvěr dne [datum] převedla na nově zřízený úvěrový účet, přičemž k tomuto dni činila částka nepovoleného přečerpání 8.624,45 Kč. Žalovaný ani následně povinnost nesplnil a dlužnou částku nezaplatil, proto banka prohlásila úvěr za ihned splatný ke dni 16. 7. 2020 v souladu s produktovými podmínkami a dlužná částka činila 8.624,45 Kč na jistině, 600 Kč na smluvních poplatcích a dále žalovaný dlužil úroky a úroky z prodlení. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 23. 9. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách, z výpisu z úvěrového účtu, ze sazebníku poplatků, z produktových podmínek, z vyčíslení dluhu, z dispozic, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávek a z předžalobních upomínek včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, která upravovala vzájemná práva a povinnosti při poskytování bankovních produktů. Dle dispozic uvedených přímo v této smlouvě vedla banka pro žalovaného běžný účet, k němuž náležela i debetní karta. Dle dispozic ze dne [datum] byl také sjednán [anonymizováno] k běžnému účtu s výší povoleného limitu v částce 7.000 Kč. Minimální měsíční kreditní příjem činil 50 % z povoleného limitu. Úroková sazba činila 21,99 % ročně a RPSN 30,56 %. Úroková sazba ze splatného [anonymizováno] pak činila 24 % ročně a úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku 29 %. Dispozice přímo obsahují některé poplatky, a sice poplatek za oznámení převodu na splatný [anonymizováno] ve výši 200 Kč, poplatek za výzvu po splatnosti úvěru ve výši 300 Kč, za vedení splatného [anonymizováno] ve výši 49 Kč měsíčně. Další všechny poplatky včetně poplatku za upomínky a překročení debetního zůstatku ve výši 300 Kč měsíčně byly přímo uvedeny v dispozicích. Dopisem ze dne 17. 7. 2020 sdělila banka žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s plněním smluvních ujednání má být dluh ve výši 9.224,45 Kč uhrazen nejpozději do 31. 7. 2020. Dle výpisu z úvěrového účtu činil zůstatek ke dni 20. 9. 2021 8.624,45 Kč. Dále byl žalovanému dne 27. 4. 2020 účtován poplatek za upomínku ve výši 600 Kč. Tento poplatek odpovídá sazebníku poplatků účinnému od 1. 12. 2016. Dle produktových podmínek pro [anonymizováno] byl klient povinen zajistit, aby souhrn částek připsaný za kalendářní měsíc ve prospěch běžného účtu dosáhl minimální sjednané výše a dále byl povinen zajistit, aby po dobu jednoho kalendářního dne vykazoval jeho běžný účet, na kterém je úvěr čerpán, kreditní zůstatek, a to alespoň v období minimálně 360 kalendářních dnů. Klient byl povinen platit poplatky dle platného sazebníku. V případě prodlení klienta s úhradou byla banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení požadovat poplatky a pozastavit poskytování úvěru, prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1. Dle přílohy č. 1 je pohledávka za žalovaným specifikovaná číslem smlouvy, jménem, příjmením dlužníka a jeho adresou. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2021, odeslaným dne 4. 10. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 11. 2021, odeslanou téhož dne jak na adresu trvalého bydliště, tak na adresu korespondenční, byl žalovaný vyzván naposledy k zaplacení dlužné částky ve výši 13.987,73 Kč. Současně byl upozorněn na soudní řešení věci. 6. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 7. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena nejprve smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které právní předchůdce žalobkyně vedl pro žalovaného běžný účet ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku, přičemž v souladu s ustanovením § 2665 občanského zákoníku v případě, kdy banka umožní výběr prostředků i do záporných hodnot běžného účtu, pak se postupuje přiměřeně podle ustanovení o úvěru, tedy dle § 2395 a následující občanského zákoníku. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovanému byl poskytnut úvěr až do výše 7.000 Kč, které sice čerpal, avšak nesplácel, resp. překračoval povolený debetní zůstatek a činil tak dlouhodobě, proto banka využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila v duchu ustanovení produktových podmínek. Žalovaný ani následně ničeho nezaplatil, když částka zůstatku překročila výši povoleného debetního zůstatku. Výše jednotlivých nároků vyplývá z předložených výpisů z účtu, kdy je zřejmé, že žalovaný dluží jistinu úvěru, a dále poplatek za upomínku, jehož výše byla stanovena sazebníkem platným ke dni zaslání upomínky a zároveň povinnost platit za tyto úkony vyplývá přímo ze smlouvy. Ze smlouvy, resp. z dispozic plyne také výše úroku, který byl stranami smlouvy sjednán. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v pro