18 C 224/2021-41 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 6. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 27.063 Kč s obchodním úrokem ve výši 21,55 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z téže částky a za stejné období, dále dlužných splátek ve výši 1.300 Kč, poplatků za 3 upomínky v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1.497 Kč a 1.021 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč tak, že částku 27.500 Kč převedla žalobkyně na účet žalované a částka 2.500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele v souladu s článkem II. písm. b) smlouvy jako jeho provize. Účastníci se dohodli, že úvěr bude splácen ve 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje 20. 4. 2021 a celkem žalovaná zaplatí 37.500 Kč Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 21,55 % ročně. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas a v souladu s článkem IV. bod 1 písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění dopisem ze dne 30. 6. 2021. Žalované byly zaslány celkem tři upomínky, a sice dne 24. 4. 2021, dne 30. 5. 2021 a zmiňované zesplatnění, přičemž žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 300 Kč Smlouvou byla současně sjednána smluvní pokuta, a to jednak smluvní pokuta pro každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky ve výši 499 Kč, kdy se žalovaná dostala do prodlení s celkem 3 splátkami a žalobkyně proto požadovala zaplacení částky 1.497 Kč (3 x 499 Kč) a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění pro případ prodlení se zesplatněnou částkou, přičemž žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 1.021 Kč za období od 1. 7. 2021 do 5. 8. 2021 z částky 28.363 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 30. 6. 2021 žalovaná nezaplatila ničeho s výjimkou částky 3.200 Kč, která byla započtena na dlužné splátky (4.500 Kč – 3.200 Kč). 2. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok v rozporu s novelou zákona o spotřebitelském úvěru č. 186/2020 Sb., nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz. 3. Žalovaná k žalobě uvedla, že si je vědoma dluhu a že vše uhradí. Následně požádala o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách. 4. V doplnění žaloby ze dne 10. 1. 2022 žalobkyně doplnila, že pokud jde o úvěruschopnost žalované, žalobkyně zjistila, že žalovaná pracovala v době uzavření smlouvy u [anonymizována tři slova] s.r.o. s příjmem ve výši téměř 35.000 Kč čistého, ověřena byla centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík i katastr nemovitostí. Žalobkyně dále zohlednila výdaje žalované, a sice splátku hypotečního úvěru ve výši 5.519 Kč, životní minimum i náklady na bydlení ve výši 5.000 Kč. Po zohlednění příjmů a výdajů žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopná splácet měsíčně 1.500 Kč. 5. Soud nařídil jednání na den 10. 1. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se také omluvila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Z úvěrové smlouvy včetně přehledu výdajů a závazků, z přehledu splácení, ze zesplatňovacího dopisu, včetně dokladu o odeslání, z dokladů od žalované, ze statistických údajů o výdajích, z výše normativních nákladů na bydlení 2021, z životního a existenčního minima 2021, z formuláře s předsmluvními informacemi, z výpisu z KN, z náhledu výpisu z účtu žalované, z dokladů o výši mzdy, z posouzení úvěruschopnosti, z úvěrových podmínek, a ze splátkového kalendáře, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, přičemž ke své osobě uvedla, že je rozvedená, má příjem ve výši 33.000 Kč, za bydlení platí 5.000 Kč a dále splácí byt částkou 6.000 Kč. Bylo prověřeno, že žalovaná je vlastnicí bytu v [obec] na adrese jejího bydliště. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako zákazník uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který měl být uhrazen ve 25 měsíčních splátkách po 1.500 Kč, když první splátka byla splatná dne 20. 4. 2021 a poslední dne 20. 4. 2023. Za sjednání úvěru náležela zprostředkovateli provize ve výši 2.500 Kč. Dne 30. 3. 2021 pak byla na účet žalované zaslána částka 27.500 Kč a na účet zprostředkovatele částka 2.500 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 21,55 % ročně, RPSN 35,2 % Celkem tak měla žalovaná při řádném splácení zaplatit 37.500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Pro případ porušení povinností byla sjednána možnost zesplatnění, a to v případě prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastal dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění. Smlouvou byla sjednána také smluvní pokuta, kdy zákazník se zavázal poskytovateli za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru nebo její části zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky úvěru za každý den prodlení, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru pro případ prodlení se zesplatněným dluhem a pro případ každého jednotlivého prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč pouze do doby zesplatnění. Smluvní pokuty byly splatné bez písemné výzvy. Smluvní strany se dále dohodly, že poskytovatel má pro případ prodlení zákazníka s plněním dluhu právo požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zákazníka, a to podle sazebníku, kdy poplatek za zaslání písemné upomínky pro nesplácení splátek činil 100 Kč. Z tabulky umoření, resp. splátek vyplývá splatnost jednotlivých splátek i způsob jejich zápočtu na jistinu a úrok. Žalovaná nezaplatila žádnou z prvních třech splátek, než došlo k zesplatnění a teprve dne 28. 7. 2021 byla provedena jediná úhrada částky ve výši 3.200 Kč. Do zesplatnění tak dlužila 3 splátky po 1.500 Kč a dlužná jistina po zesplatnění činila 27.063 Kč. První upomínka byla žalované odeslána dne 28. 4. 2021, další upomínka dne 30. 5. 2021, kdy byly spolu s upomínkou zasílány informace o účtování smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení dopisem ze dne 30. 6. 2021, odeslaným právním zástupcem žalobkyně, kterým jednak došlo k zesplatnění smlouvy a žalovaná byla informována o následcích a zároveň byla poučena o povinnosti zaplatit dlužnou částku s tím, že jinak bude věc řešena soudně. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, z jehož plnění je spotřebitel v prodlení delším než 30 dnů vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li úrok nižší. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 12. Podle ustanovení § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 23. 4. 2020, se odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních poku