18 C 266/2022-27 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 15. 6. 2022, ve znění doplnění ze dne 4. 10. 2022 a 15. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.706 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 10. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli s účinností od [datum] pojistnou smlouvu [číslo] Smlouvou bylo sjednáno roční pojistné v částce 7.192 Kč, která byla splatná čtvrtletně ve výši 1.798 Kč. K zániku pojistné smlouvy došlo ke dni 4. 10. 2020. Žalovaná částka zahrnovala pojistné za období od 16. 6. 2020 do 15. 9. 2020 ve výši 1.798 Kč a dále poměrnou část pojistného za období od 16. 9. 2020 do 31. 10. 2020. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným dle smlouvy uzavřené dne [datum]. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně měla za to, že není povinna předkládat smlouvu o postoupení pohledávek, pokud prokáže, že došlo k oznámení takovéhoto postoupení ze strany předchozího věřitele dlužníkovi. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 7. 10. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z pojistné smlouvy, z upomínky k zaplacení dlužného pojistného, včetně dokladu o doručení, z informací k pojistné smlouvě, z oznámení o zániku pojistné smlouvy, z přehledu předpisů a plateb, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo povinné ručení vozidla Škoda Felicia, [registrační značka] za pojistné v roční výši 7.993 Kč, které bylo splatné čtvrtletně ve výši 1.798 Kč. Dopisem ze dne 18. 8. 2020, odeslaným dne 24. 8. 2020 a doručeným dne 27. 8. 2020, bylo žalovanému sděleno, že dluží na pojistném 1.798 Kč a nechť uvedenou částku zaplatí do 3. 10. 2020, jinak dojde k zániku pojistné smlouvy. Dopisem ze dne 14. 10. 2020 sdělila pojišťovna žalovanému, že pojistná smlouva zanikla dnem 4. 10. 2020 a že dluh na pojistném činí 2.706 Kč. Dopisem ze dne 10. 7. 2020 sdělila pojišťovna žalovanému, že pojistné ve výši 1.798 Kč je splatné vždy k 16. 6., 16. 9., 16. 12. a 16. 3. roku. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022, odeslanou téhož dne. Žalovaný nezaplatil na pojistném ničeho. Pojistné v období od 16. 6. 2020 do 15. 9. 2020 činilo 1.798 Kč a v období od 16. 9. 2020 do 15. 12. 2020 taktéž 1.798 Kč. Za období od 5. 10. 2020 do 31. 10. 2020 činilo 532 Kč a pojistné za období od 5. 10. 2020 do 15. 12. 2020 1.422 Kč Celkem tak dluh činil 2.706 Kč. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před uplynutí dohodou prodloužit. 8. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravující veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu na úplatu veřejnému dodavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč. 12. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou však nedoložila a nedoložila ani oznámení o postoupení pohledávky a jediná listina prokazující oznámení o postoupení je však předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2022, která žalovaného o této skutečnosti informuje. Soud tak má postoupení pohledávky za prokázané. 13. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., když předmětem pojištění bylo toliko zákonné ručení vozidla. Z předložených listin pak vyplynulo, že za dobu účinnosti pojistné smlouvy nebylo na pojistném zaplaceno ničeho a žalovaný tak dluží pojistné za celou dobu existence smlouvy, tj. od 16. 6. 2020 do 4. 10. 2020, resp. do 31. 10. 2020 ve výši 2.706 Kč, když tento požadavek vychází z ustanovení § 13 odst. 2 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla. 14. K zániku pojistné smlouvy došlo postupem předvídaným ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) tohoto zákona, a to marným uplynutím lhůty stanovení v upomínce k zaplacení dlužného pojistného. Žalovaná částka tak představuje poměrnou část pojistného, resp. pojistné za celou pojistnou dobu. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení jak s pojistným splatným dne 16. 6. 2020, tak s pojistným splatným dne 16. 9. 2020 a je tak povinen hradit úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. Z titulu stejného nařízení pak žalobkyně požadovala uhradit také náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1.200 Kč, když vztah mezi pojišťovnou a žalovaným je vztahem mezi podnikateli, když pojistná smlouva byla uzavírána s žalovaným v postavení fyzické osoby podnikající. Soud i tento nárok žalobkyně shledal důvodným a žalovaného zavázal k úhradě dlužných částek, tak jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 17. O lhůtě k p