19 C 130/2022-35 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 11. 2018 do 23. 7. 2020, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný převzal částku 15 000 Kč. Úvěrová smlouva byla shledána neplatnou. Právním nástupcem původního věřitele se stala společnost [právnická osoba] převodem části závodu původního věřitele. Následně byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena společnosti [právnická osoba] a následně žalobkyni. Pohledávka z neplatné smlouvy představuje bezdůvodné obohacení, kdy žalobkyně se domáhá pouze zákonného úroku z prodlení, přičemž prodlení nastalo na základě výzvy k zaplacení dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] odeslaným dne [datum] s datem doručení dle domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Se souhlasem stran rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žaloba o zaplacení částky 21 972 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 19. 1. 2019 do 23. 7. 2020 byla zamítnuta. Výrok rozsudku v části, ve které bylo vyhověno žalobě, nabyl právní moci dne [datum]. Usnesením stejného soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl rozsudek v zamítaném výroku zrušen a řízení zastaveno. Předmětem sporu byla pohledávka ze smlouvy o úvěru, která je předmětem tohoto řízení. Soud dospěl k právnímu závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal částku 15 000 Kč z neplatné smlouvy. Byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně na základě postoupení pohledávky (citovaná rozhodnutí). Dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému poštou dne [datum], byl žalovaný společností [právnická osoba] vyzván k zaplacení pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru s uvedením lhůty„ okamžitě“ (výzva, dodejka). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. S odkazem na skutkové závěry soudu v řízení sp. zn. [spisová značka] soud má za prokázáno, že žalovaný čerpal částku 15 000 Kč na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovanému vzniklo plněním protistrany na základě neplatné smlouvy bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku. Rozsudkem zdejšího soudu citovaným výše bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení jistinu 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 7. 2020 do zaplacení, přičemž v této části pohledávky žalobkyně je dána překážka věci pravomocně rozhodnuté. Žalobkyně je oprávněna domáhat se zákonného úroku z prodlení do 23. 7. 2020, a to od 15. 11. 2018. K zaplacení pohledávky včetně příslušenství byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], odeslaným poštou dne [datum], doručeným podle ust. § 573 občanského zákoníku ve lhůtě tří pracovních dní ode dne odeslání, tedy dne [datum]. Pokud se týče lhůty k plnění, vycházel soud z ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého neujednají-li si strany dobu plnění, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1959 písm. e) občanského zákoníku se má za to, že čas plnění s použitím výrazu„ ihned“ značí lhůtu plnění v délce 5ti dní. Žalovaný byl povinen plnit ve lhůtě do [datum], od [datum] se ocitl v prodlení. Soud proto žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 11. 2018 do 14. 11. 2018 zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 občanského soudního řádu. Přihlédl k tomu, že žalobkyně pohledávku ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství uplatnila v řízení sp. zn. [spisová značka], přičemž soud o žalobě rozhodl v souladu s konstantní judikaturou v oblasti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně podala žalobu z větší části nedůvodnou, proto žalobkyni soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení žalobkyně uplatnila část příslušenství pohledávky uplatněné předchozí žalobou. V konečném součtu obou řízení tak nelze uvažovat o úspěchu žalobkyně ve sporu. Navíc vzhledem k procesnímu postupu žalobkyně, která nepostupovala v souladu s konstantní judikaturou, lze na náklady žalobkyně vynaložené v tomto řízení pohlížet jako neúčelné.