19 C 167/2022-37 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení zůstatku revolvingového úvěru poskytnutého ve výši 14 214,90 Kč podle návrhu na uzavření smlouvy ze dne 9. 12. 2019. Uvedla, že žalovaná byla v prodlení se splácením úvěru, proto žalobkyně odstoupila ke dni 31. 3. 2022 od smlouvy s tím, že dluh k tomuto dni činil částku 11 705,27 Kč, z toho jistina 10 200,30 Kč, úroky 990,26 Kč, pojistné 99,50 Kč, náklady vymáhání 15,84 Kč, smluvní pokuta za prodlení 399,37 Kč. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a z informací registru SOLUS, ve kterém nebyl na žalovanou veden žádný závazek po splatnosti. Příjem uvedený žalovanou byl ověřen proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. 3. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaná uzavřela dne [datum] se žalobkyní smlouvu o klasickém úvěru [číslo] o revolvingovém úvěru. Předmětem smlouvy o klasickém úvěru bylo poskytnutí úvěru ve výši 12 990 Kč s měsíční splátkou ve výši 681 Kč. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 10 000 Kč s povinností hradit měsíční splátky ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Pokud se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované, ve smlouvě žalovaná uvedla, že je svobodná, má jedno vyživované dítě, bydlí v nájmu, celkové náklady domácnosti činí 3 500 Kč, finanční závazky z úvěrů činí 2 000 Kč, je zaměstnána v dělnické profesi u [právnická osoba], [IČO] s čistým měsíčním příjmem 140 000 Kč (smlouva). Žalovaná čerpala částku celkem 12 914,90 Kč, uhradila žalobkyni celkem 6 694 Kč (výpis z úvěrového účtu). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni [datum] z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do uvedeného data (odstoupení od smlouvy). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou úvěrovou smlouvu podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podléhající též úpravě dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Žalobkyně nedostála povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených žalovanou, které nebyly hodnověrné. Žalovaná uvedla podhodnocené náklady domácnosti s jedním vyživovaným dítětem ve výši 3 500 Kč, dále příjem u dělnické profese 140 000 Kč měsíčně. Navíc žalovaná deklarovala další závazky ze spotřebitelských úvěrů ve výši 2 000 Kč měsíčně. Vedle revolvingového úvěru čerpala i klasický spotřebitelský úvěr. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., § 588 občanského zákoníku je proto smlouva absolutně neplatná. Dle §§ 2991, 2993 občanského zákoníku jsou proto účastníci neplatné smlouvy povinni vydat navzájem poskytnuté plnění. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 12 914,90 Kč, uhradila částku 6 694 Kč. Žalobkyně má právo na zaplacení rozdílu vzájemných plnění ve výši 6 220,90 Kč s úrokem z prodlení za dobu po uplynutí lhůty k plnění dle odstoupení od úvěrové smlouvy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně, tj. 6 % z nákladů, a to odměny advokáta ve výši 300 Kč / úkon dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby), odměny advokáta ve výši 150 Kč / úkon dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní výzva), režijního paušálu ve výši 3100 Kč / úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH, soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle pol. 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků.