19 C 38/2022-47 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 659,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni 20. 1. 2020 ve výši 1 253,32 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 659,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 406,43 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 659,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, když žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 8 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 7 233 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 800 Kč. Splatnost pohledávky věřitele ze smlouvy nastala [datum]. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil částku 8 000 Kč, kterou byl povinen uhradit s navýšením ve výši 7 233 Kč formou 60ti týdenních splátek. Žalovaný uhradil celkem 800 Kč (smlouva, tabulka umoření). Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Pokud se týče zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně k důkazu doložila zákaznickou kartu, ve které žalovaný uvedl informace o svých poměrech, a to že žije s rodiči, nemá vyživovací povinnost, je nezaměstnaný s čistým příjmem 6 498 Kč, další příjem domácnosti činí 8 078 Kč. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, kdy převzal peněžitou zápůjčku ve výši uvedené ve smlouvě. Poskytovatel úvěru byl povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) před uzavřením smlouvy dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru tuto svou povinnost řádně nesplnil. Proto podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná. Žalovaný je proto povinen žalobkyni, které byla pohledávka postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku, uhradit náhradu bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi čerpaným úvěrem a uhrazenou částkou ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku, v celkové výši 7 200 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s fikcí doručení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající výši nárok na zaplacení úroku z prodlení soud zamítl. 7. Podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na výsledek sporu s přihlédnutím k tomu, že žalovanému náklady řízení nevznikly.