208 C 8/2022-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 49.942 Kč spolu s příslušenstvím z titulu užívání bytu [číslo] nacházejícího se v domě [ulice a číslo] v [obec]. Nájem žalované skončil ke dni 31. 10. 2016 uplynutím sjednané doby nájmu dle dodatku [číslo] nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná však fakticky užívala předmětný byt do 15. 9. 2020. Žalobce po žalované požaduje uhradit vyúčtované služby související s nájmem za rok 2017 ve výši 4.373 Kč, za rok 2018 ve výši 4.774 Kč a za rok 2019 ve výši 1.584 Kč. Dále žalobce požaduje uhradit za nájem a bezdůvodné obohacení od ledna 2016 do října 2016 částku ve výši 12.176 Kč, za duben 2017 – říjen 2017 částku ve výši 7.552 Kč a za období od ledna 2018 do prosince 2018 částku ve výši 15.321 Kč a za období od ledna 2019 do března 2019 částku ve výši 4.162 Kč Celkem se jedná o částku ve výši 49.942 Kč spolu s příslušenstvím zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2021, tedy od výzvy k plnění zaslané žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobcem zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu s [adresa], bytového domu stojící na ulici [ulice a číslo] v [obec] (výpis z kat. nemovitostí). Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které žalovaná užívala byt [číslo] v I. podlaží domu [adresa] č. o. 1 na ulici [ulice] v [obec]. Byt sestával z jednoho pokoje, kuchyně a příslušenstvím Doba užívání byla sjednána od 1. 3. 2014 do 31. 5. 2014. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla nájemní doba prodloužena do 31. 10. 2016 (nájemní smlouva, dodatek [číslo]). Dle předložených evidenčních lístků činil nájem a služby spojené s nájmem od června 2015 částku ve výši 2.736 Kč (nájem 1.880 Kč + služby 856 Kč), od července 2016 částku ve výši 2.785 Kč (nájem 1.885 Kč + služby 900 Kč), od července 2017 částku ve výši 2.2612 Kč (nájem 1.897 Kč + služby 715 Kč), od července 2018 částku ve výši 2.735 Kč (nájem 1.926 Kč + služby 809 Kč). Žalované vznikl dluh - nedoplatek nájemného za měsíce leden – říjen 2016 ve shora uvedené výši, za duben – říjen 2017 ve shora uvedené výši, za leden – prosinec 2018 ve shora uvedené výši a za leden – březen 2019 ve shora uvedené výši. Dále vznikl žalované dluh na nedoplatku na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu za rok 2017, 2018 a 2019 ve shora uvedené výši. Žalovaná ani na výzvu žalobce do dne rozhodnutí soudu na svůj dluh ničeho neuhradila. 5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Žalobce v tomto řízení prokázal svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázáním svého vlastnictví k předmětné nemovitosti a dále předloženou nájemní smlouvou včetně dodatku. Z předložených listin pak vyplynulo, že žalovaná si neplnila svou základní povinnost plynoucí z nájemního vztahu, a sice že neplatila nájemné sjednané nájemní smlouvou a vyúčtované zálohy na služby. S ohledem na výše uvedené posoudil soud nárok žalobce jako důvodný a žalobě co do neuhrazeného nájemného a vyúčtování služeb, vyhověl. Pokud žalovaná užívala předmětný byt i po uplynutí sjednané doby nájmu, tedy po datu 31. 10. 2016, má žalobce nárok na bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. obč. zákoníku ve výši prokázané výši obdobné sjednanému nájemnému. Na úhradu vyúčtovaných služeb souvisejících s nájmem za uvedená období, pak má žalobce nárok ve vyúčtovaných výších. S ohledem na výše uvedené soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl. Žalobci dále náleží i nárok na příslušenství ve výši stanovené nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a dle ust. § 1970 obč. zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně ve věci. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.498 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1994 Sb. ve výši 10.629 Kč (za 2 vykonané úkony právní služby dle § 7 cit. vyhlášky, které byly žalobcem požadovány ve výši 6.120 Kč včetně RP ve výši 2 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhlášky. Vzhledem k tomu, že je právní zástupce žalobce plátcem DPH, přísluší dále žalobci náhrada 21 % DPH podle ust. § 137 občanského soudního řádu Náklady řízení ve výši 10.629 Kč jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce.