216 C 29/2021-37 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení částky 18 534 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalobce [číslo] v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno] v období od ledna 2020 do [datum]. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaná užívala uvedený byt dle smlouvy o nájmu bytu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] do [datum], kdy nájem bytu zanikl uplynutím sjednané doby. Po tomto datu žalovaná užívala byt až do [datum], kdy byl byt vyklizen soudním vykonavatelem, bez právního důvodu. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum], z dodatku smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], z výpočtových listů platných od [datum], [datum] a od [datum], z výzvy [příjmení] správy města Bruntál [číslo] ze dne [datum] včetně dokladu o doručení, ze seznamu přeplatků a nedoplatků žalované za rozhodné období, z vyúčtování služeb za období roku 2020 včetně přílohy [číslo] dokladu o doručení, z upomínky s výzvou k úhradě ze dne [datum] včetně dokladu o doručení, z vyrozumění Okresního soudu v Bruntále č. j. [spisová značka] ze dne 13. 7. 2020 a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce, jako vlastníkem předmětného bytu, přenechal byt žalované do užívání dle smlouvy o nájmu, a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Po tomto datu nebyla žalovaná, jako nájemkyně, ze strany žalobce, jakožto pronajímatele, vyzvána k vyklizení bytu. Dodatkem ke smlouvě o nájmu byla nájemní doba prodloužena, a to od [datum] do [datum]. Měsíční nájemné by v případě existence nájmu bytu činilo v roce 2020 částku 1421 Kč dle výpočtového listu platného od [datum]. Vzhledem k tomu, že žalované dne [datum] skončila nájemní smlouva na užívání předmětného bytu a nedošlo k uzavření nové nájemní smlouvy, byla výzvou ze dne [datum] upozorněna na užívání bytu bez právního důvodu a dále na skutečnost, že město Bruntál za ní eviduje pohledávku za neuhrazené nájemné a služby za období 10, [číslo], a [anonymizováno] [rok], v celkové výši 20 420 Kč. Žalovaná byla touto výzvou současně vyzvána k tomu, aby uzavřela novou nájemní smlouvu, a neučiní-li tak, nechť předmětný byt vyklidí a předá pronajímateli. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala a byt byl vyklizen soudním vykonavatelem až dne [datum]. Za období od ledna do [datum] vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení za užívání bytu ve výši 10 452 Kč (7 x 1 421 Kč + 505 Kč za 1.- [datum]) a za spotřebované služby ve výši 8 082 Kč. Celkové bezdůvodné obohacení představuje částku 18 534 Kč. Žaloba obsahující výzvu k vydání bezdůvodného obohacení byla žalované doručena dne [datum]. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a učinil následující právní závěr. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkon jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, ze za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřena smlouva o nájmu bytu, a to na dobu určitou ode dne [datum] do [datum]. Po tomto datu nebyla žalovaná jako nájemkyně ze strany žalobce jakožto pronajímatele nijak vyzvána k opuštění bytu a ve smyslu ust. § 2285 o. z. došlo k tzv. prodloužení nájmu mlčky. Obnovení nájmu znamená, že se uplatní právní (nevyvratitelná) domněnka, že došlo k ujednání nového nájmu, a to na dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše však na dobu dvou let. Posléze byl uzavřen dodatek ke smlouvě o nájmu, kterým byla nájemní doba prodloužena, a to od [datum] do [datum]. V průběhu února 2019 byla žalovaná vyzvána k uzavření nové nájemní smlouvy, což však žalovaná neučinila a po datu [datum] dále předmětný byt užívala, ačkoliv byla žalobcem přípisem ze dne [datum] vyzvána k vyklizení a předání předmětného bytu. Ke konkludentnímu prodloužení doby trvání nájmu v souladu s § 2285 o. z. v daném případě již nedošlo, neboť žalovaná byla žalobcem vyzvána k vyklizená bytu ve lhůtě 3 měsíců od zániku nájmu bytu. Žalobce má v souladu s § 2991 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované, která užívala byt žalobce bez právního důvodu v období od ledna 2020 do [datum], a za uvedené období představují náklady za užívání bytu částku 10 452 Kč a za spotřebované služby částku 8 082 Kč. Pokud jde o příslušenství z této částky v podobě zákonného úroku z prodlení, tak vzhledem k tomu, že žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny ode dne následujícího po doručení žaloby soudem do zaplacení, soud tomuto návrhu vyhověl a podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., příslušenství přiznal ode dne [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Soud přihlédl k tomu, že žaloba byla žalované doručena dne [datum], po uplynutí dobrovolné lhůty k plnění v délce 5 dnů (viz. § 1958 o. z.), se žalovaná dostala do prodlení nejdříve od [datum]. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.