216 C 31/2021-33 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že po skončení nájmu bytu [číslo] ve druhém podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno], ve vlastnictví žalobce, tento byt užíval bez právního důvodu, a to nejméně od [datum] do [datum], kdy byl byt vyklizen soudním vykonavatelem. Za období roku 2020 žalovaný spotřeboval služby ve výši 22 659 Kč a dále neuhradil žádnou částku za užívání bytu od ledna 2020 do [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od [datum], požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], z výpočtových listů nájemného a služeb platných od [datum], [datum] a [datum], ze změny výše záloh na služby platné od [datum], z přehledu dlužných poplatků za užívání bytu za období od ledna do srpna 2020, z vyúčtování služeb za rok 2020, z dokladu o odeslání vyúčtování služeb žalovanému doporučenou poštou, z výzvy k vyklizení bytu ze dne [datum], z upomínky k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně dokladu o doručení upomínky žalovanému dne [datum], z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec Bruntál a katastrální území Bruntál má soud za prokázané, že žalovaný na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] užíval byt [číslo] sestávající z jednoho pokoje, kuchyňského koutu a příslušenství, ve druhém podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno], ve vlastnictví žalobce, přičemž nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovaný byl povinen platit v období od [datum] nájemné za byt včetně pronájmu inventáře ve výši 1 039 Kč. S účinností od [datum] činilo nájemné a pronájem inventáře v předmětném bytě 1 038 Kč, a to za celé období roku 2020. Žalovaný po skončení nájmu byt nevyklidil a žalobci nepředal. Předmětný byt bez nájemní smlouvy užíval až do [datum], kdy byl byt vyklizen soudním vykonavatelem. Bezdůvodné obohacení představuje vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 22 659 Kč, dále poplatek za užívání bytu od ledna do července 2020 ve výši 7 × 1 038 Kč a alikvótní část poplatku za užívání bytu od 1. 8. - [datum] ve výši 201 Kč (1 038 Kč: 31 dny měsíce srpna x 6 dnů). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k vyklizení bytu a k zaplacení dlužných částek, avšak dluh za užívání bytu bez řádné nájemní smlouvy žalobci neuhradil. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení tím, že užíval byt žalobce v období od ledna 2020 do [datum], aniž měl sjednanou řádnou nájemní smlouvu. Žalovaný tedy byt v tomto období užíval bez právního důvod a za té situace je povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení, které v daném případě představuje náklady za skutečně spotřebované služby v předmětném bytě za rozhodné období a poplatek za užívání bytu ve výši nájemného, které by byl žalovaný povinen platit, pokud by užíval byt na základě řádné nájemní smlouvy. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, však na výzvu nereagoval, čímž se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a žalobci vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení vyplývá z lhůty k plnění stanovené žalovanému v předžalobní upomínce ze dne [datum], kterou žalovaný převzal dne [datum]. Výše úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 30 126 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 507 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.