216 C 33/2021-47 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že po skončení nájmu bytu [číslo] ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], ve vlastnictví žalobce, tento byt užívala bez právního důvodu, a to nejméně od [datum] do [datum], kdy byl byt vyklizen soudním vykonavatelem. Za období roku 2020 žalovaná spotřebovala služby ve výši 14 640 Kč a dále neuhradila žádnou částku za užívání bytu od ledna 2020 do prosince 2020 ve výši 13 972 Kč. Celkový dluh představuje částku 28 612 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od [datum], požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], z výpočtových listů nájemného a služeb platných od [datum], [datum] a [datum], ze změny výše záloh na služby platné od [datum], z přehledu dlužných poplatků za užívání bytu za období od ledna do prosince 2020, z vyúčtování služeb za rok 2020, z dokladu o odeslání vyúčtování služeb žalované doporučenou poštou, z výzvy k vyklizení bytu ze dne [datum], z upomínky k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání upomínky žalované doporučenou poštou dne [datum], z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum] a z výpisu z katastru nemovitostí pro obec Bruntál a katastrální území Bruntál má soud za prokázané, že žalovaná na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] užívala byt [číslo] ve 4. podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], ve vlastnictví žalobce, přičemž nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Žalovaná byla povinna platit v období ke dni zániku nájmu bytu nájemné ve výši 1 136 Kč a od [datum] poplatek za užívání bytu ve výši 1 170 Kč. Žalovaná po skončení nájmu ke dni [datum] byt nevyklidila a žalobci nepředala. Předmětný byt bez nájemní smlouvy byl užíván ze strany žalované až do [datum], kdy byl vyklizen soudním vykonavatelem. Bezdůvodné obohacení představuje vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 14 640 Kč, dále poplatek za užívání bytu od ledna do prosince 2020 ve výši 2 x 1 136 Kč + 10x1 170 Kč, celkem 13 972 Kč. Celkový dluh představuje částku 28 612 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k vyklizení bytu a k zaplacení dlužných částek, avšak dluh za užívání bytu bez řádné nájemní smlouvy žalobci neuhradila. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení tím, že užívala byt žalobce v období roku 2020, aniž měla sjednanou řádnou nájemní smlouvu. Žalovaná tedy byt v tomto období užívala bez právního důvod a za té situace je povinna žalobci vydat bezdůvodné obohacení, které v daném případě představuje náklady za skutečně spotřebované služby v předmětném bytě za období roku 2020 a poplatek za užívání bytu ve výši nájemného, které by byla žalovaná povinna platit, pokud by užívala byt na základě řádné nájemní smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení, však na výzvu nereagovala, čímž se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky a žalobci vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení vyplývá z lhůty k plnění stanovené žalované v předžalobní upomínce ze dne [datum]. Výše úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 28 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 431 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.