7 C 184/2021-44 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení celkové částky 10 168 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, dále se žalovaná zavázala hradit poplatek za životní pojištění ve výši 258 Kč jako doplňkovou službu. Celkovou částku se zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na pohledávku žalovaná hradila částku 6 000 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena 9. 9. 2016. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 10 168 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 8 119,09 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 886,65 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 162,26 Kč. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 10 168 Kč (jistina 8 119,09 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 2 048,91 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 4 693,77 Kč tj. ve výši 20,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 119,09 Kč od 20. 3. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 788,29 Kč od 27. 3. 2017 do 6. 12. 2019, úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 119,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši 8 119,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, ke dni soudního rozhodnutí neprokázala zaplacení dlužné částky. 3. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s ust. § 101 odst. l občanského soudního řádu s tím, že žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy. 4. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalované bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum]. 5. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalované v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky splnil sovu zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Z této karty se podává, že majetková situace žalované byla ověřena z OP, výplatní pásky, nájemní smlouvy, předložených dokladů SIPO. Současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Žalovaná uvedla, že má stálý příjem ze státní podpory a pracovního přivýdělku, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. 6. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované půjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nemá i dispozici kopie dokladů žalované, z nichž bylo vycházeno při posouzení úvěruschopnosti, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady předkládají zástupci věřitele při sjednávání a uzavírání smlouvy. 7. Soud vzal za zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit současně poplatek ve výši 5910 Kč, jež představuje součet poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 910 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 000 Kč Celkem částku 16 168 Kč, s hotovostním režimem. Půjčku se zavázala splácet v 43 splátkách po 376 Kč týdenních splátkách, Stanovení výše poplatku za administrativní činnost nebylo ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách specifikováno. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, žalovaná plnila pouze částečně a zaplatila celkem 6 000 Kč, poslední splátka 9. 9. 2016. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalované vyplývá, že byla současný zákazník, neměla vyživovací povinnost k jiné osobě, neměla děti, bydlela v nájmu s jiným rodinným příslušníkem, byla nezaměstnaná, současné zaměstnání od [číslo] – bez specifikace, v době sepisu měla půjčku u [příjmení] [jméno] 5000 Kč, s celkovou měsíční splátkách 2 500 Kč, příjmy čistá mzda 4 300 Kč, další příjmy zákazníka bez specifikace 9 100 Kč, ostatní příjmy bez specifikace 4 400 Kč, celkem příjmy 17 800 Kč, měsíční výdaje – nájem a inkaso 3000 Kč, výdaje domácnosti 6 000 Kč, splátky úvěry neuvedeno, ostatní náklady 300 Kč, výdaje celkem 9300 Kč, použitelný příjem 8 500 Kč. Dokumenty k ověření: OP, nájemní smlouvu, výplatní lístky, SIPO, výměr státní podpory. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán [datum]. 8. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupovala v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. Současně bylo vycházeno z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018-77. 9. Podle § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, na to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 2390 zákona č 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 2991 ods.t l zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, které soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 9 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, svou povinnost splnila pouze částečně, podkladem byla karta zákazníka s tím, že při sepisu byly ověřovány podkladové mater