7 C 21/2022-58 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 730 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], a žalovaným byla uzavřena dne [datum] Smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnosti ve výši 2200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4400 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za což se zavázal zaplatit poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na pohledávku žalovaný uhradil částku 14700 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena 14. 10. 2019. Pohledávka byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 4730 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 3588,18 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnosti ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1071,22 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 70,60 Kč. Příslušenstvím tvoří úroky a zákonné úroky. Po postoupení nebylo nic zaplaceno. Žalobce požaduje částku 4 730 Kč (jistina 3588,18 Kč + dlužné úhrady za služby ve výši 1141,82 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 2179,80 Kč tj. ve výši 23,72% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 3588,18 Kč od 22. 5. 2017 do data postoupení 29. 11.2019, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 734,16 Kč od 29. 5. 2017 do 29. 11. 2019, úrok ve výši 23. 72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3588,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3588,18 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, nic nezaplatil. 2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky splnil sovu zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného). Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 10. 4. 2016 a byly ověřeny doklady pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a doklady SIPO. Z této karty se podává, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník, jeho měsíční příjem činí 18 000 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, res. zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nemá i dispozici kopie dokladů žalovaného, z nichž bylo vycházeno při posouzení úvěruschopnosti, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady předkládají zástupci věřitele při sjednávání a uzavírání smlouvy. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, žalovanou částku nerozporoval. 4. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaném [datum]. 5. Soud projednal věc bez přítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. l o.s.ř. s tím, že žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, žalobkyně se omluvila. 6. Provedeným dokazováním Smlouvou o půjčce ze dne [datum], včetně Smluvních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy, Přehledu půjčky, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně poštovního archu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 3. 2. 2012 písemnou smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 17 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně poplatku ve výši 14 212 Kč (součet úroku ve výši 2 171 Kč, administrativní činnost 3 230 Kč, hotovostní inkaso splátek 8 811) a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 521 Kč, poslední splátka ve výši 473 Kč. Žalovaný akceptoval smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, jak vyplývá z písemné smlouvy. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaný uhradil celkem 2 250 Kč. Hodnota pohledávky na dlužné půjčce činila ke dni postoupení 15 775 Kč na dlužném poplatku 13 187 Kč. Žalovaný na dlužnou částku nic neuhradil, ani po oznámení postoupení pohledávky ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. Z vyplněné karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, stav rozvedený, bez vzdělání, 2 nezaopatřené děti, druh bydlení nájemník, pracoval na hlavní pracovní poměr, není uvedeno, na jaké období byl sjednán, zaměstnavatel [jméno] [příjmení] [jméno], jako dělník, zaměstnání ověřeno telefonicky. [ulice] příjem uveden ve výši 18 000 Kč, měsíční výdaje byly uvedeny: nájem/inkaso 3400 Kč, výdaje domácnosti 4 000 Kč, splátky úvěrů 1220 Kč tj. (půjčka v současnosti [příjmení] [jméno] 17690 Kč) ostatní náklady (alimenty) 800 Kč, celkem výdaje 9420 Kč. Použitelný příjem 8580 Kč. Zaškrtnuty ověřené dokumenty OP, pracovní smlouva, výplatní lístky, nájemní smlouva, SIPO. 7. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce vystupoval v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru. Současně bylo vycházeno z judikatury např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018-77. 8. Podle § 2390 zákona č 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, na to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. V takovém případě soud hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 9 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jediným podkladem byla karta klienta, bez doložení potvrzení o příjmu, jako podkladové listiny. Jde-li výdaje, v kartě zákazníka jsou zaznamenány částky, které žalobkyně nebyla schopen doložit listinnými důkazy. Měl-li žalovaný 2 vyživovací povinnosti k dětem, je málo pravděpodobná výše výživného 800 Kč, jak je zapsáno. Nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně lustroval, zda žalovaný je veden v dostupných registrech dlužníků. Z těchto podkladů nelze dospět k závěru, že schopnost žalovaného byla zkoumána s odbornou péčí, a proto byla smlouva vyhodnocena, jako absolutně neplatná, v rozpo