8 C 72/2021-311 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobce se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 17. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. zákona o půdě, a to ve vztahu k pozemkům, které jsou specifikovány v žalobě a ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že je oprávněnou osobou dle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. o půdě (dále jen jako „zákon o půdě“) a jeho právnímu předchůdci byla rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum] zn. PÚ [číslo] přiznána náhrada za nevydané pozemky nacházející se v k. ú. [část obce], které jsou specifikovány v žalobě. Žalobce uváděl, že je právním nástupcem původního vlastníka odňatých pozemků, [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum], když žalobce je jeho zákonným dědicem dle proběhlého dědického řízení u Státního notářství v [obec] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce tvrdil, že předmětné pozemky byly odejmuty jeho právnímu předchůdci výměrem [anonymizováno] [okres] ze dne [datum] zn. [číslo] [číslo], a to ve smyslu zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě. Žalobci byla za nevydané pozemky stanovena a proplacena náhrada ve výši 1.434.058,80 Kč, s níž však žalobce nesouhlasí a v tomto řízení se současně domáhá přecenění svého nároku a tvrdí, že předmětné pozemky již byly v době jejich přechodu na stát určeny k zastavění stavbami (areálem) letiště v [obec] [část obce] a tyto pozemky byly odejímány v souvislosti s rozšířením tohoto letiště a z tohoto důvodu tak měly být tyto pozemky oceněny jako stavební, tj. cenou 250 Kč/1m2 dle § 14 odst. 1vyhlášky č. 182/1988 Sb. a výše nároku žalobce by tak měla ke dni podání žaloby činit 35.148.500 Kč. Žalobce odkázal na rozsáhlou judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR a tvrdí, že dle uvedené judikatury a dle znaleckých posudků předložených žalobcem mu náleží náhrada ve výši 35.148.500 Kč a rozdíl oproti již zaplacené částce státem představuje částku ve výši 33.714, 441,20 Kč. Žalobce tvrdí, že ocenění jeho nároku státem je chybné, pokud pozemky nebyly oceněny jako pozemky stavební a k prokázání stavebního charakteru odňatých pozemků předložil vypracované znalecké posudky. Žalobce uvedl, že je mu známo, že žalovaný odmítl oprávněným osobám správně ocenit nevydané pozemky, které byly obdobně jako v případě žalobce, odejmuty pro účely rozšíření letiště v [obec] [část obce], když oprávněné osoby se domáhaly správného ocenění žalobou podanou rovněž k soudu. Dále uvedl, že je z dlouhodobé praxe jeho právnímu zástupci známo, že žalovaný zcela odmítá přeceňovat nároky oprávněných osob týkající se nemovitostí v [katastrální uzemí]. Žalobce dále tvrdí, že žalovaný odmítá oprávněným osobám přiznat správnou výši nároků a takový postup považuje za svévolný a odůvodňující postup žalobce uplatňovat svůj nárok soudní cestou, tedy požadovat vydání náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku. Tvrdí, že postup žalovaného lze označit za liknavý a svévolný, což vyplývá z judikatury Nejvyšší soudu ČR a Ústavního soudu ČR. Dále tvrdí, že žalobce vyvíjí mnohaleté marné úsilí o přecenění svého restitučního nároku, které žalovaný neustále odmítá, čímž žalobci znemožňuje účastnit se veřejných nabídek k uspokojení restitučního nároku. Žalobce má za to, že takový obstrukční postup žalovaného naplňuje znaky svévole a liknavosti a opravňuje žalobce k podání této žaloby. 2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě a posoudil ji jako zcela nedůvodnou. Uvedl, že nároky žalobce z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo] byly již zcela vypořádány od roku 2000, kdy je žalobce postoupil v plné výši na třetí osoby. Žalovaný předložil soudu k důkazu předmětné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dále mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dále žalovaný tvrdil, že není pravdou, že žalobce vyvíjí mnohaleté marné úsilí o přecenění svého restitučního nároku, když žalobce takto učinil až v březnu 2021. Dále žalovaný uvedl, že žalobce o přecenění předmětného nároku ani žádat nemohl, neboť tímto nárokem od roku 2000 nedisponuje. S ohledem na výše uvedené pak nemůžou být splněny podmínky liknavosti či svévole žalovaného, když žalobce po dobu delší jak 25 let neučinil žádné kroky k přecenění či uspokojení svého tvrzeného nároku. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že [anonymizována dvě slova] [územní celek] nevydal žalobci nemovitosti specifikované v jeho rozhodnutí ze dne [datum] zn. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum]. Pozemkový úřad rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/91 o půdě a uvedené oprávněné osobě pak nevydal uvedené pozemky s tím, že tyto pozemky nelze dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) vydat oprávněné osobě a této bude poskytnut náhradní pozemek dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona, popř. náhrada dle § 16, a to na základě výzvy oprávněné osoby k vydání náhrady dle § 16 odst. 3 zákona. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že původním vlastníkem nemovitostí byl [jméno] [příjmení] a jeho právním nástupcem je žalobce, který své právní nástupnictví prokázal usnesením Státního notářství v [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], č. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ze kterého vyplývá, že je dědicem ze závěti po [jméno] [příjmení]. Dále je uvedeno, že předmětné pozemky jsou zastavěny. Nelze tedy vydat pozemky o celkové výměře 140.594 m2, a proto oprávněné osobě přísluší náhrada ve smyslu § 11 odst. 2 a § 17 zákona, popř. náhrada podle § 16 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí (rozhodnutí pozemkového úřadu). Z rozhodnutí pozemkového úřadu a s ohledem na to, že mezi účastníky je nesporné, že právním nástupcem [jméno] [příjmení] je žalobce, má soud za prokázané, že žalobce je dědicem po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum] a ke dni vydání rozhodnutí pozemkového úřadu byl osobou oprávněnou ve smyslu zákona o půdě (k tomu i potvrzení PF ČR ze dne 16. 8. 2000 na čl. 244). 4. Soud se, s ohledem na vznesenou námitku žalovaného ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobce, zabýval zkoumáním aktivní legitimace žalobce a podle ust. § 90 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu zkoumal, kdo je účastníkem řízení zejména na straně žalující. Aktivně věcně legitimován je jen takový žalobce, který podle výsledku dokazování a na základě právního posouzení věci je nositelem práva, o něž ve sporu šlo a kterému proto musí být rozhodnutím soudu vyhověno. Z obsahu (z jazykového vyjádření) smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako postupitelem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupníkem, bylo zjištěno, že touto smlouvou byl částečně (co do nároku odpovídající částce 200.000 Kč) postoupen žalobcův restituční nárok dle rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum], tj. nárok na bezúplatný převod jiných pozemků za pozemky nevydané, který je ve smlouvě podrobně specifikován a vyčíslen znalcem v celkové ceně 1.434.058,80 Kč na [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V textu smlouvy je uvedeno, že žalobce postupuje postupníkovi část své uvedené pohledávky, a to za pozemky nevydané ve výši 200.000 Kč. Ve smlouvě o postoupení pohledávky je nárok konkrétně specifikován, je přímo uvedeno rozhodnutí pozemkového úřadu PÚ [číslo] ze dne [datum] a je přímo uvedeno, že je postupována část uvedeného nároku (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Z další smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako postupitelem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako postupníkem (obsahově totožné se smlouvou ze dne [datum]) bylo zjištěno, že žalobce následně, ze stejného restitučního nároku v celkové výši 1.434.058,80 Kč, postoupil zbývající část tohoto nároku na bezúplatný převod jiných pozemků za pozemky nevydané, a to ve výši 1.234.058,80 Kč, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě o postoupení pohledávky je opět nárok konkrétně specifikován, je přímo uvedeno rozhodnutí pozemkového úřadu PÚ [číslo] ze dne [datum] a je přímo uvedeno, že je postupována část uvedeného nároku (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 5. Dále soud posuzoval obě smlouvy o postoupení pohledávky i dle ust. § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. obč. zákoníku (s ohledem na datum uzavření obou smluv o postoupení pohledávky) platného v době uzavření obou smluv a zabýval se výkladem projevu vůle smluvních stran k těmto smlouvám o postoupení pohledávky. Za tímto účelem předvolal soud k výslechu osoby navržené žalobcem, a to účastníky těchto smluv, žalobce a současně i [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud k výslechu nepředvolal, když jeho výslech nebyl žalobcem navrhován s ohledem na špatný zdravotní stav. Žalobce byl řádně obeslán ke svému výslechu, ke kterému se na jednání soudu dne 28. 3. 2022 nedostavil a byl svým zástupcem omluven ze zdravotních důvodů. Předvolaný svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] se pak z jednání omluvil a písemně sdělil soudu, že by byl rá