14 C 108/2023-42 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši 8 020,66 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 020,66 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 448,88 Kč, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 020,66 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení z titulu kontokorentního úvěru FLEXIKREDIT k běžnému účtu, a to na základě žaloby podané u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 8. 2022. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro rozhodnutí soudu bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [jméno] [příjmení] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne [datum] s žalovaným s předchozím prověřováním jeho příjmů a výdajů dohodu s názvem„ Smlouva o bankovních produktech a službách“ a dne [datum] dohodu s názvem„ úvěrový rámec [anonymizováno] k běžnému účtu“, dle které mu bylo nabídnuto poskytnutí finančních prostředků až do výše 7 000 Kč, s tím že za toto poskytnutí finančních prostředků zaplatí dohodnutý úrok ve výši 29 % ročně a smluvené poplatky v případě, že prostředky v dohodnuté době nevrátí. Žalovaný postupně čerpal finanční prostředky, kdy nevrácené čerpané finanční prostředky činí 5 898,85 Kč, kdy s tímto čerpáním a nevracením prostředků žalovanému vznikl i dluh na úrocích ve výši 1 058,17 Kč a dluh na poplatcích ve výši 2 852 Kč. Na tyto částky byla započtena platba žalovaného ve výši 1 788,36 Kč. Zbylou částku v souhrnné výši 8 020,66 Kč spolu s kapitalizovaným (ke dni postoupení pohledávky – tj. 22. 11. 2021) úrokem z prodlení ve výši 448,88 Kč s dalším příslušenstvím, požadovala žalobkyně po žalovaném v předžalobní upomínce ze dne 14. 4. 2022, tedy poté co jí s účinností ode dne 22. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně za úplatu přenechala pohledávku za žalovaným na základě dohody s názvem„ Smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum]. Soud zjistil, že podle obsahu výše uvedené dohody se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) a § 2395 zákona č. 89/2012, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). V daném případě došlo dle názoru soudu k řádnému posouzení úvěruschopnosti dle § 86 ZoSÚ, proto je sjednaná smlouva platná. Soud proto zcela vyhověl návrhu žalobkyně, když žalovaný měl žalobkyni, na kterou byl dle § 1879 o. z. postoupen nárok ze smlouvy, uhradit jak dlužnou částku 8 020,66 Kč vzniklou na základě smlouvy, tak i smluvní úrok z prodlení a současně i zákonný úrok z prodlení, jehož část byla i kapitalizována, přičemž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vychází z § 1968 a 1970 o. z. a jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhrada nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení dle § 11 a § 7 bodu 4 advokátního tarifu ve výši 1 500 Kč za každý z 5 úkonů vykonané právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, písemné podání ve věci samé ze dne 29. 6. 2023, účast na soudním jednání dne 14. 9. 2023), a dále 5 x 300 Kč za náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, dále náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu a za samotné jednání u soudu, kdy za jednání a za cestu z [obec] do [obec] a zpět náleží 6 x 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 cit. vyhlášky. Při cestě na jednání z [obec] do [obec] a zpět bylo použito osobní vozidlo BMW, [registrační značka], palivo nafta, kdy bylo při průměrné spotřebě 5 l /100 km ujeto 158 km. Cena spotřebovaného paliva při ceně 34,4 Kč činila 271,76 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2023 činila 5,2 Kč km, tedy v daném případě 821,6 Kč Celkem činí cestovné částku ve výši 1 093,4 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, byla přiznána i náhrada 21 % DPH (z odměny, náhrady hotových výdajů, náhrady za promeškaný čas, cestovného) ve výši 2 245,61 Kč. Celková náhrada nákladů řízení včetně uhrazeného soudního poplatku představuje částku ve výši 13 339 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.