14 C 115/2023-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 849,86 Kč s příslušenstvím (úrok z prodlení jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to počínaje dnem následujícím po vydání rozhodnutí až do zaplacení) s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný dopraven hlídkou [stát. instituce] z [obec] na záchytnou stanici – PAZS [obec] z důvodu jeho ovlivnění alkoholem. Náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobkyně na trase [obec] – [obec] a zpět činily 849,86 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě se žalobkyně a ani žalovaný nevyjádřili, proto má soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedeným dokazování (z úředního záznamu ze dne [datum], záznamu o dechové zkoušce ze dne [datum], rozhodnutí o eskortě ze dne [datum], záznamu o dopravě osoby do protialkoholní záchytné stanice ze dne [datum], záznamu o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice ze dne [datum], vyčíslení nákladů ke spisu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], technického průkazu vozidla [registrační značka], a z předžalobní výzvy ze dne [datum] a její doručenky) zjistil soud následující skutkový stav věci, která má za prokázaný. Dne [datum] v 23:15 hod. byl žalovaný hlídkou [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] dopraven do Protialkoholní záchytné stanice [obec] z [obec], přičemž mu bylo naměřeno 2,53 promile alkoholu v krvi. Žalobkyně vynaložila náklady na přepravu žalovaného ve výši 849,86 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení výzvou ze dne [datum], ve které vyzvala žalovaného k zaplacení do 15 dnů od doručení výzvy, přičemž tato výzva nebyla doručena žalovanému, neboť žalovaný si ji nevyzvedl. 5. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 6. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec] uhradila žalobkyně, přičemž žalovaný byl opilý, o čemž svědčí výše uvedené záznamy. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, byl žalovaný povinný uhradit náklady žalobkyně na dopravu do záchytné stanice v [obec] a zpět. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobkyně právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od žádaného dne, tedy ode dne následujícího po vydání rozhodnutí, do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků. 9. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.