14 C 19/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 15. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 324 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 324 Kč od 27. 12. 2020 do zaplacení. K tomu žalobkyně uvedla, že pohledávka za žalovaným vznikla na základě pojistné smlouvy (Povinné ručení [číslo]), kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Předmětem pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán na den 7. 9. 2020. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2 067 Kč a bylo splatné pololetně, přičemž splatnost první splátky pojistného byla určena na den počátku pojištění. Pojistná smlouva zanikla ke dni 26. 12. 2020 z důvodu neplacení. Za období od 7. 9. 2020 (první den pojištění) do 31. 12. 2020 (poslední den měsíce, ve kterém pojištění zaniklo) tak žalovaný dluží 1 324 Kč. Na základě přeshraniční fúze společnost [právnická osoba], [IČO], zanikla, přičemž její nástupnickou společností se stala [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Tato nástupnická společnost pak uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena na žalobkyni i pohledávka z výše uvedené pojistné smlouvy včetně veškerého jejího příslušenství. Přes předžalobní upomínku ze dne 2. 6. 2022 žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevznesl tak žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. desátým dnem, kdy výzva nebyla žalovaným vyzvednuta, přestože byla připravena k vyzvednutí, tedy dnem 12. 12. 2022. K výzvě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalovaný proti takovému postupu nemá námitek, a žalobkyně s tímto postupem souhlasí. 5. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], upomínky k zaplacení dlužného pojistného ze dne 6. 11. 2020 včetně dokladu o odeslání, oznámení o zániku pojištění ze dne 5. 1. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2022 včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba], [IČO], jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od téhož dne, přičemž předmětem pojištění bylo pojištění vozidla [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 2 067 Kč po slevě a bylo splatné jednou za půl roku. Na základě přeshraniční fúze společnost [právnická osoba], [IČO], zanikla, přičemž její nástupnickou společností se stala [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], která pohledávku za žalovaným z titulu pojistné smlouvy [číslo] postoupila dne [datum] žalobkyni. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 4. 10. 2022. Soud proto nemá pochyb o aktivní legitimaci žalobkyně. Na pojistné žalovaný nezaplatil ničeho, ač mu byla dne 4. 10. 2022 zasílána upomínka k zaplacení dlužného pojistného a upozorňovala žalovaného, že dlužná částka musí být uhrazena do 25. 12. 2020, jinak pojištění zanikne. Žalovaný na upomínku nereagoval, přestože mu byla zaslána na jím uvedenou adresu. Dopisem ze dne 5. 1. 2021 bylo žalovanému sděleno, že došlo k zániku pojištění a že dlužná částka činí 1 324 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022, odeslanou téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a upomínka musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před uplynutí dohodou prodloužit. 8. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věta první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení vozidla ve vlastnictví žalovaného, přičemž následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaný nesplnil základní povinnost plynoucí z pojistného vztahu, když na pojistné nezaplatil ničeho, a to ani přes upomínku k zaplacení dlužného pojistného, kterou byl upozorněn na možnost zániku pojištění, ke kterému došlo postupem předvídaným ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak dluží poměrnou část pojistného za dobu od 7. 9. 2020 do 31. 12. 2020, tedy v souladu s § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla do konce měsíce, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy (zánik byl ke dni 26. 12. 2020), ve výši 1 324 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou pojistného již dnem následujícím po splatnosti pojistného, přičemž splatnost pojistného byla dána prvním dnem pojištění (tj. 7. 9. 2020), žalobkyně však požadovala úhradu zákonných úroků z prodlení (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) teprve ode dne následujícího po zániku pojištění (pojištění zaniklo 26. 12. 2020), tedy od 27. 12. 2020, do zaplacení. 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně zákonných úroků z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má (na rozdíl od žalobkyně) za to, že předmětná žaloba je tzv. formulářovou žalobou, neboť žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu své žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a současně peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč; jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč Náklady představuje zaplacený soudní poplatek v