14 C 40/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 25. 10. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 2.500 Kč s příslušenstvím představující náklady, které měla žalobkyně s vyšetřením, ošetřením a následným pobytem žalovaného v záchytné stanici žalobkyně dne [datum]. Žalovaný svůj dluh dne 4. 1. 2022 písemně uznal s tím, že se zavázal částku uhradit do 12. 1. 2022. Jelikož v této lhůtě částku neuhradil, požadovala žalobkyně od 13. 1. 2022 zaplacení zákonného úroku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný byl dne [datum] ošetřen a pobýval v záchytné stanici žalobkyně, přičemž při vyšetření žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V souvislosti s tímto pobytem a ošetřením žalovaného vznikly žalobkyni celkové náklady na ošetření a za ubytování ve výši 2.500 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku uhradit do 12. 1. 2022, což neučinil. Žalovaný rovněž nereagoval na předžalobní výzvu zaslanou žalobkyní. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení nákladů na odborné lékařské vyšetření žalované v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 a 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, a v případě náhrady nákladů za ubytování dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V obou případech hradí vzniklé náklady vyšetřovaná osoba, u které byla prokázána přítomnost alkoholu. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě uznání dluhu co do důvodu a výše v písemné formě se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 13. 1. 2022 do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, odměnou za právní službu ze strany zástupce žalobkyně stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna za 1 úkon právní služby představuje částku 200 Kč, zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a podání žaloby), odměna činí celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, tedy celkem 300 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení představující včetně zaplaceného soudního poplatku a odměny za právní služby celkem 2.089 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu advokátovi. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.