14 C 62/2022-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 400 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla na základě smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] v hotovosti žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Splatnost poslední splátky byla ve smlouvě [číslo] stanovena na 13. 6. 2021. Na smlouvu [číslo] žalovaný uhradil pouze částku 2 600 Kč Ani na základě předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022 žalovaný zbytek dlužných částek neuhradil. Žalobkyně proto požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 2 400 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 5 000 Kč a částkou ve výši 2 600 Kč zaplacenou žalovaným), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 114,4 Kč za období od 14. 6. 2021 (tj. dne následujícího po splatnosti) do 7. 1. 2022 (tj. dne postoupení pohledávky) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Dle ustanovení § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částky 5 000 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni pouze částky ve výši 2 600 Kč (tvrzení žalobkyně). 8. Nároku uplatněného v žalobě se žalobkyně domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, a proto soud daný případ posuzoval a hodnotil v režimu výše citovaného ust. § 2991 o. z. V daném případě žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a uhradil 2 600 Kč. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobě vyhověl co do poskytnutí částky ponížené o provedenou úhradu žalovaným, tedy co do částky ve výši 2 400 Kč, když na straně žalovaného vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné (kapitalizované) zákonné úroky z prodlení, a to souladu s nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má (v souladu s názorem žalobkyně) za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč. K aplikaci § 14b advokátního tarifu soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto paragrafu, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 189 Kč. 10. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu advokátovi. 11. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.