14 C 7/2023-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 763 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 21,31 Kč za období od 12. 9. 2022 do 20. 9. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 763 Kč od 21. 9. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem (za poskytnutí úvěru) ve výši 165 Kč, a to 30 dnů od poskytnutí úvěru. Kromě toho mezi žalobkyní a žalovanou byly k poskytnutému úvěru sjednány i další služby, za které se žalovaná zavázala uhradit poplatek, a to konkrétně poplatek ve výši 49 Kč za SMS servis a poplatek ve výši 99 Kč za tzv. Bezpečnou splátku. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila řádně a včas, když neuhradila ničeho, a tím se ocitla v prodlení. Žalobkyně proto chce vrátit jak jistinu poskytnutého úvěru ve výši 5 000 Kč, tak i poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 300 Kč, a smluvní pokutu ve výši 150 Kč, a dále taky zákonné úroky z prodlení ze všech těchto částek. Žalovaná ničeho nezaplatila žalobkyni ani po předžalobní výzvě ze dne [datum]. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že její finanční situaci, a to především lustrací v registru SOLUS, v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru NRKI a BRKI. Uvedla, že zkoumá, jestli má žalovaná jiné závazky a zda tyto závazky hradí, a dále pak přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně poukázala na skutečnost, že využívá tzv. credit scoring, jehož výstupem je statistický model s pravděpodobností dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Dle názoru žalobkyně je kreditní skóre statisticky nejspolehlivějším ukazatelem, dle kterého lze schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr predikovat. 3. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušen. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu řízení zůstala pasivní. Nevyužila možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy. 5. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzvána, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaná nevyjádřila. 6. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru ze dne [datum] (ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo]), bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vystaveného dne [datum] se podává, že žalovaná byla prověřena v registru ISIR, NRKI, SOLUS, a CRIBIS, dále bylo zohledněno, že je zaměstnanec s příjmem 23 000 Kč a dvěma dětmi, příjem jejího partnera je 35 000 Kč, výše žádaného úvěru je 5 000 Kč a splátky jiným společnostem jsou 1 200 Kč. Z potvrzení dále vyplývá výpočet MLS (limitu nejvyšší měsíční splátky), v němž je ověřována schopnost splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Ve výpočtu je počítáno s příjmem žalované ve výši 32 000 Kč od kterého je odečítáno životní minimum dospělých členů domácnosti ve výši 5 970 Kč, splátky jiným společnostem ve výši 97 Kč a výše splátky schváleného úvěru ve výši 5 313 Kč, přičemž zbývající MLS žalované má činit 20 621 Kč; kromě toho je vypočítáno i MLS celé domácnosti žalované. Z úvěrových zpráv, které žalobkyně předložila soudu ve svém vyjádření ze dne [datum], vyplývá, že žalovaná měla již několik úvěrů. První úvěr byl ve výši 4 249 Kč, trval od [datum] do [datum] a žalovaná ho řádně splatila. Druhý úvěr byl na částku 3 446 Kč a to od [datum] do [datum], přičemž ho žalovaná splatila, ale ne včas, protože se opozdila s platbou v měsíci 1/2022 o 10 dnů. Třetí uvedený úvěr žalované zněl na částku 2 000 Kč a trval od [datum] do [datum], přičemž žalovaná tento úvěr řádně nehradila a byla po několik měsíců v prodlení. Čtvrtý úvěr žalované byl ve výši 30 000 Kč a trval od [datum] do [datum] a byl žalovanou řádně splacen. Kromě toho má žalovaná revolvingový úvěr od [datum], přičemž se dvakrát ocitla v prodlení s placením úvěru, a to v měsíci [číslo] a [číslo], a také má žalovaná povolený debet na běžném účtu od [datum], kdy v podstatě co druhý měsíc meškala s hrazením debetu. V neposlední řadě žalovaná žádala dvakrát o revolvingový úvěr dne [datum] ve výši 20 000 Kč a jednou o splátkovou kreditní kartu s úvěrovým rámcem 10 000 Kč dne [datum], přičemž tyto její žádosti byly odmítnuty. Předžalobní výzvou ze dne [datum], zaslanou žalované [datum], byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy a současně byla poučena o možnosti uplatnění tohoto nároku žalobou u soudu. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor j