14 C 88/2023-16 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácených finančních prostředků, které žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Předmětnou částku žalovaný žalobkyni nevrátil ani po předžalobní výzvě ze dne 31. 7. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevznesl tak žádné právní ani skutkové námitky. 3. Žalovaný byla v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila ve svém podání ze dne 23. 5. 2023. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 4. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Dle ustanovení § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu téhož dne zaslala finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které měly být vráceny do 19. 6. 2018 (důkaz: smlouva o půjčce [číslo] výpis z bankovního účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], potvrzení o majiteli účtu). Předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 6. 8. 2020 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 31. 7. 2020, podací arch ze dne 31. 7. 2020). 8. Nároku uplatněného v žalobě se žalobkyně domáhá (dle názoru soudu) z titulu bezdůvodného obohacení (žalobkyně požaduje pouze vrácení částky 5 000 Kč a nevymáhá tak smlouvu o půjčce se smluvními úroky), a proto soud daný případ posuzoval a hodnotil v režimu výše citovaného ust. § 2991 o. z.. V daném případě žalovaný obdržel od žalobkyně peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a nevrátil žalobkyni ničeho. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobě vyhověl co do poskytnutí částky 5 000 Kč, když na straně žalovaného vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Současně přiznal soud žalobkyni v souladu s § 1958 a 1970 o. z. právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení, a to souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 20. 6. 2018, tedy ode dne následujícího po dni, kdy měly být finanční prostředky ve výši 5 000 Kč zcela vráceny žalobkyni. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a o. s. ř. byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 4 514 Kč, jež vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) v hodnotě za 2,5 úkonů právní služby (neboť předžalobní výzva ze dne 31. 7. 2020 byla pouze jednoduchou výzvou k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu a nikoliv výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a odměna tedy činí celkem 2 500 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 714 Kč. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta. 10. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..