14 C 9/2022-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22.100 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla na základě smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] v hotovosti žalované částku ve výši 25.000 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 15. 12. 2008. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 22.100 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 25.000 Kč a částkou ve výši 2.900 Kč zaplacenou žalovanou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 20.674,89 Kč za období od 16. 12. 2008 (tj. dne následujícího po splatnosti) do 18. 12. 2020 (tj. dne postoupení pohledávky), zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 22.100 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 22.100 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 22.100 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, a zákonný úrok z prodlení z částky 22.100 od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ani na základě výzvy žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 25.000 Kč dne 10. 12. 2007. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni pouze částku ve výši 2.900 Kč (tvrzení žalobkyně). 5. Podle § 454 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 6. Podle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Nároku uplatněného v žalobě se žalobkyně domáhá z titulu bezdůvodného obohacení, a proto soud daný případ posuzoval a hodnotil v režimu výše citovaného ust. § 454 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, jako bezdůvodné obohacení, podle kterého musí vydat bezdůvodné obohacení ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí. V daném případě žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč a uhradila 2.900 Kč. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobě vyhověl co do poskytnutí částky ponížené o žalovanou provedené úhrady, tedy co do částky ve výši 22.100 Kč, když na straně žalované vzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení v této výši. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné (kapitalizované) zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s ust. § 517 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 2013, a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění platném do 30. 6. 2010. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 2.336 Kč. K aplikaci § 14b advokátního tarifu soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto paragrafu, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 884 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 900 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 252 Kč. 9. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit tuto náhradu advokátovi. 10. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.