14 C 91/2023-16 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou (respektive návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 1. 2023 domáhala zaplacení částky ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K tomu uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kdy na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 30. 9. 2021, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizováno] TV žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Toto technické zařízení, které žalovaný převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě [číslo] v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení technického zařízení. Žalovaný byl vyzván dne 11. 10. 2021 ze strany žalobkyně a dne 21. 11. 2022 právním zástupcem žalobkyně k vrácení technického zařízení a k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení, avšak žalovaný na výzvy nijak nereagoval. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl tak žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byla v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu, na jejíž základě žalobkyně zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovaný se za ně zavázal řádně platit. V této smlouvě byl dohodnut i pronájem technického zařízení Set-top-box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Převzetí technického zařízení žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě (konkrétně v bodu I.II.) bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč při nevrácení technického zařízení. Ze zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizováno] TV pak vyplývá, že v případě ukončení smlouvy, je účastník povinen vrátit technické zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení do 10 dnů od ukončení smlouvy. V daném případě nedošlo k řádnému vrácení technického zařízení, proto byl žalovaný výzvou žalobkyně ze dne 11. 10. 2021 vyzván k vrácení technického zařízení a k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, neboť smlouva byla ukončena dne 30. 9. 2021. K vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč byl žalovaný vyzván i v předžalobní výzvě ze dne 11. 10. 2021, která mu byla zaslána dne 22. 11. 2022, přičemž nebyla žalovanému doručena, neboť žalovaný byl na adrese neznámý. V této výzvě byla žalovanému dána dodatečná lhůta k plnění do 30. 11. 2022. 6. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl od žalobkyně poskytnuté zařízení, a to řádně žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, byť k tomu byl povinen, vznikl žalovanému dluh z titulu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč dle výše citovaného § 2048 odst. 1 o. z. Soud proto žalobě co do zaplacení částky ve výši 5 000 Kč vyhověl. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ode dne 1. 12. 2022 (dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti) a od tohoto dne je žalovaný povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, který je určen v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy částečně zamítl nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, a to co se týče období od 24. 11. 2022 do 30. 11. 2022, a vyhověl nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení co se týče období od 1. 12. 2022 do zaplacení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu skoro zcela úspěšná (neúspěch měla pouze v nepatrné části zákonného úroku z prodlení). Výzva dle ustanovení § 142a o. s. ř. byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má v souladu s návrhem žalobkyně za to, že jsou splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 189 Kč. 10. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta. 11. Lhůta splatnosti žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.