16 C 39/2023-18 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky 11 665 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [obec a číslo], poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené pod [číslo] částku 18 000 Kč a žalovaná na úhradu této částky zaplatila pouze částku 6 335 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši 1 889,08 Kč a stejné příslušenství požadovala z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum], na základě níž přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek písemně vyrozuměna. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o zápůjčce podepsané mezi spol. [právnická osoba], [obec a číslo], a žalovanou dne [datum] pod [číslo] částku 18 000 Kč a žalovaná na úhradu této částky zaplatila pouze částku 6 335 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 1 889,08 Kč, a stejné příslušenství požadovala z dlužné částky od [datum] do zaplacení. Počátek prodlení s úhradou dlužné částky, od kterého provedla žalobkyně částečnou kapitalizaci zákonného úroku z prodlení, tato odvodila ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, která měla být uhrazena dle smlouvy o zápůjčce. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do žalované jistiny důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě neplatné smlouvy o zápůjčce od právní předchůdkyně žalobkyně částku 18 000 Kč, na kterou fakticky uhradila jen 6 335 Kč. Jelikož žalovaná žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradila fakticky pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaná je tedy povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení v částce, která je předmětem řízení. S přihlédnutím k tomuto závěru soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 11 665 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 889,08 Kč, celkem tedy 13 554,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 665 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná je od tohoto data nadále v prodlení s úhradou této částky. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení představují celkem 2 252 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.