18 C 336/2022-43 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 72.207 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 16. 2. 2021 do 9. 5. 2022 ve výši 7.365,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 10. 5. 2022 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [spisová značka], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 155.344 Kč na zaplacení kupní ceny předmětu financování, a sice osobního automobilu, přičemž částka úvěru byla převedena na účet prodejce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,752357 % ročně jako neměnná. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 3.805 Kč, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Žalovaná tak měla celkem zaplatit celkem 259.585 Kč. Žalobkyně přezkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to z dostupných registrů, dále srovnávala příjmy a výdaje žadatele. V důsledku odcizení vozidla došlo k zániku předmětu zajištění smlouvy právě tímto vozidlem, čímž došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého dluhu v částce 100.537 Kč výzvou ze dne 1. 2. 2021. Od doby zesplatnění do podání žaloby žalovaná uhradila částku 28.330 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu a dlužná částka tak činí 72.207 Kč. Přes předžalobní upomínku z 15. 3. 2022 žalovaná nezaplatila dále ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalobkyně v podání ze dne 24. 11. 2022 doplnila, že bonita žalované byla prověřována důsledným zjišťováním jejího kreditního skóre. V rámci tohoto procesu je posuzována příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace. Pro tento účel je využíván statistický model. Žalobkyně vyšla z toho, že žalovaná nevyživovala žádnou nezletilou osobu, pracovala v zaměstnanecké pozici s čistým příjmem 17.500 Kč a výdaji v domácnosti v částce 1.500 Kč. Žalobkyně do těchto výdajů zohlednila také životní minimum dospělého člověka a měsíční náklady domácnosti na bydlení dle údajů Českého statistického úřadu. Zároveň žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, vše s negativním výsledkem. Na základě uvedených zjištění, s ohledem na výši úvěru a výši splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou předmětný úvěr splácet. 5. Soud nařídil jednání na den 11. ledna 2023, přičemž žalobkyně se z tohoto jednání prostřednictvím svého zástupce řádně omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila a jednáno bylo tak v nepřítomnosti účastníků postupem podle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Z výpisu z CEE, SOLUS, z úvěrové zprávy, z matričního listu klienta, z rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací], z rozsudku OS v [anonymizováno] č. j. [číslo jednací], z rozsudku OS v [anonymizováno] č. j. [číslo jednací], z čerpání splátek, z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], z kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] ke dni [datum], z výzvy k zaplacení celého úvěru, ze saldokonta úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] [číslo], z úvěrových podmínek, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 7. Žalovaná byla v době podání žádosti zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 17.500 Kč a příjmem partnera ve výši 30.000 Kč. Její měsíční výdaje činily 1.500 Kč. Byla svobodná, neměla žádnou vyživovací povinnost a žila v podnájmu. Žalovaná neprocházela registrem SOLUS a dle registru CEE nebyla proti ní vedena žádná exekuce. Z úvěrové zprávy vyplynulo, že v době podání žádosti o úvěr měla žalovaná tři existující splátkové úvěry a 4 úvěry prostřednictvím kreditních karet. U existujících úvěrů splácených měsíčně tak žalovaná hradila měsíční splátku ve výši 4.522 Kč, skládající se ze součtu splátek ve výši 3.366 Kč, 675 Kč a 481 Kč a zbývalo uhradit celkem 37.432 Kč na všechny tři tyto zmiňované kontrakty. V případě úvěrů z kreditních karet měla žalovaná dva úvěry u [jméno] [příjmení] [příjmení] s úvěrovým rámcem 120.000 Kč a 20.000 Kč a dále 25.000 Kč a 20.000 Kč u jiných institucí. U žádného z těchto úvěrů nebyla v prodlení s úhradou splátek. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že k zesplatnění některých dalších závazků žalované došlo až následně po uzavření této smlouvy v roce 2019 a později. 8. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum rozhodnutí] úvěrovou smlouvu č. [spisová značka], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr na zakoupení vozidla, přičemž úvěr byl poskytnut přímo na účet prodejce. Konečná cena automobilu a celková výše úvěru tak činila 155.344 Kč. Úvěr, účelově vázaný, měl být uhrazen v 72 měsíčních splátkách po 3.805 Kč, zahrnujících i pojištění, přičemž splátky byly splatné vždy k 6. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Uvedenému odpovídal také splátkový kalendář, z něhož současně vyplynulo, že předmětem financování bylo vozidlo Škoda Fabia II. Combi zakoupené u [právnická osoba] [obec]. Dle článku 11.2 úvěrových podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit, pokud došlo ke krádeži auta, nebo jeho totální škodě, nebo pokud došlo k odebrání auta dle úvěrových podmínek. Zesplatnění úvěru z těchto důvodů nemělo vliv na trvání smlouvy. Smlouva nadále trvá, a to až do okamžiku jejího zániku způsobem stanoveným ve smlouvě, podmínkách nebo právních předpisech. I po zesplatnění musí úvěrovaný plnit ostatní povinnosti ze smlouvy a podmínek. Mezi tyto povinnosti patří i povinnost platit úrok dohodnutý ve smlouvě pro případ řádného splácení, a to až do úplného zaplacení půjčené částky. Pokud dojde k zesplatnění, musí být spolu s úvěrem zaplaceny i neuhrazené platby za pojištění, sankce a poplatky, které vznikly ke dni zesplatnění úvěru. Dle kalkulace finančního vyrovnání pro předčasné splacení a ukončení úvěrové smlouvy ke dni 21. 7. 2020 činila nesplacená jistina 122.783,98 Kč, úrokové dorovnání 383,75 Kč a dorovnání pojištění asistence 199,65 Kč, celkem 123.367 Kč, přičemž po zohlednění přeplatků a plateb zaslaných po ukončení úvěrové smlouvy ve výši 22.830 Kč činila výsledná částka 100.537 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2021, odeslaným dne 3. 2. 2021, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 100.537 Kč do 14 dnů. Ve výzvě se dále uvádí, že z důvodu oznámení žalované o zániku předmětu úvěru odcizením došlo k zesplatnění úvěrové smlouvy a žalovaná proto byla vyzvána ke splacení celého čerpaného úvěru, na základě uvedené smlouvy. Dle saldokonta úvěrové smlouvy vyhotoveného ke dni 9. 5. 2022 byla ke dni 15. 2. 2021 splatná částka 123.367 Kč, na kterou bylo uhrazeno 28.330 Kč a zbývalo tak uhradit 95.037 Kč. Následně byl předepsán každý měsíc sankční úrok, přičemž aktuálně k tomuto datu činila celková výše dluhu 104.604,84 Kč. Z listiny nazvané výpis čerpání splátek a úhrad naopak vyplývá, že k zesplatnění došlo dne 21. 7. 2020, přičemž dlužná jistina k tomuto dni činila 72.207 Kč. Následně v období od srpna 2020 do března 2020 žalovaná provedla několik úhrad po 3.805 Kč a celkem uhradila v tomto období 28.330 Kč Tyto úhrady byly zohledněny v celkovém dluhu. Úrok z prodlení z nesplacené jistiny od 16. 2. 2021 do 9. 5. 2022 činil 7.365,16 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 3. 2022, odeslanou následující den, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 78.674,52 Kč nejpozději do 22. 3. 2022 s upozorněním na soudní řešení věci. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr účelově vázaný na koupi vozidla, přičemž kupní cena byla