18 C 6/2023-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 22. 4. 2022, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.015 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky s tím, že žalovaná použila k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy [anonymizována dvě slova] [obec], avšak se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila své povinnosti. Žalovaná byla pověřenou osobou dopravce kontrolována dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Nárok na přirážku žalobkyně dovozuje z ustanovení zákona o drahách nebo o silniční dopravě, v závislosti na použitém dopravním prostředku. Přes předžalobní upomínku ze dne 4. 11. 2021 žalovaná ničeho neuhradila. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena vhozením do domovní schránky dne 3. 2. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně svůj souhlas s tímto postupem vyjádřila přímo v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z dohody s cestujícím, včetně poučení, z ceníku, ze smluvních přepravních podmínek, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně protokolu, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky ze dne 4. 11. 2021, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Dne [datum] byla provedena u žalované přepravní kontrola, o níž byla sepsána dohoda s cestujícím č. [anonymizováno] [číslo] a kdy byla žalovaná v 16.07 hod. kontrolována na lince č. 3. Žalovaná jela dopravním prostředkem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] bez jízdního dokladu a měla proto uhradit celkem 1.015 Kč představující jízdné a přirážku k jízdnému. Zápis byl podepsán žalovanou i oprávněnou osobou právního předchůdce žalobkyně. [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek postupitele na žalobkyni. Dle přílohy k této smlouvě je zde uvedena i pohledávka za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 4. 11. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2021, odeslanou dne 4. 11. 2021, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 4.182,41 Kč do 10 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. Dle dohody činilo jednotlivé jízdné u dospělého 15 Kč. Dle dohody je cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku 1.000 Kč se splatností do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. 6. Dle ustanovení § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Podle odst. 5 citovaného ustanovení je cestující mimo jiné povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle písm. c) citovaného ustanovení na výzvu pověřené osoby je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.000 Kč. Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). Podle odst. 3 citovaného ustanovení je přepravní smlouva též uzavřena, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. l citované vyhlášky cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 7 odst. 6 nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 8. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., v platném znění, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalované. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 10. Na základě předložených listin a podřazením pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platná přepravní smlouva, kterou žalovaná uzavřela s [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nastoupením do hromadného dopravního prostředku. Bylo prokázáno, že žalovaná porušila přepravní podmínky tím, že při vykonávání jízdy nedisponovala platným jízdním dokladem. Vznikla ji tak povinnost zaplatit kromě jízdného i přirážku ve výši 1.000 Kč za každý případ porušení. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě částky 1.015 Kč, která je tvořena jízdným ve výši 15 Kč a přirážkou ve výši 1.000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, a to 16. dnem následujícím po porušení své smluvní povinnosti, náleží žalobkyni ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a která ke dni prodlení činila 7,5 % ročně. Žalovaná je povinna platit úrok z prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky. Soud modifikoval nárok žalobkyně toliko do počátku prodlení, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení ode dne následujícího po porušení povinnosti, z předložených listin však vyplývá, že splatnost tohoto nároku nastává nejpozději do 15 dnů ode dne jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud proto zamítl nárok za zaplacení zákonného úroku z prodlení právě po dobu uvedených 15 dnů, jak plyne z výroku II. tohoto rozsudku. 11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 3 o. s. ř. a jako téměř výlučně úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 2