19 C 226/2022-77 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 4 559 Kč, kapitalizovaného úroku 1 747,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 587,52 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 461,66 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 13. 9. 2016 o půjčce [číslo] s úvěrem 7 000 Kč. Dále se domáhala zaplacení částky 12 185 Kč, kapitalizovaného úroku 4 135,50 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 466,69 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 230,10 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to ze smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], dne 8. 12. 2016 o půjčce [číslo] s úvěrem 10 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na smlouvu [číslo] uhradila 7 795 Kč a na smlouvu [číslo] uhradila 5 505 Kč. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaná k žalobě neměla námitek. Vzhledem ke svým poměrům, a to příjmům ve výši 12 000 Kč navrhovala zaplacení dluhu v měsíčních splátkách po 1 000 Kč. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], dne 13. 9. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které si žalovaná půjčila částku 7 000 Kč, kterou byla povinna uhradit s navýšením ve výši 5 180 Kč, pojistným za životní pojištění ve výši 174 Kč, formou 58mi týdenních splátek (smlouva). V kartě zákazníka ze dne [datum] žalovaná uvedla rodinný stav partnerka, bez nezaopatřených dětí, bydlení v nájmu jako spolubydlící, společná domácnost s partnerem, nezaměstnaná, v domácnosti, příjem ze státních sociálních dávek 10 000 Kč. Výdaje uvedla 3 500 Kč nájem/inkaso, 2 600 Kč na domácnost, 852 Kč splátky úvěru. Měla doložit nájemní smlouvu, SIPO, výměr podpory. 5. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], 8. 12. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve výši 10 000 Kč, který byla povinna uhradit s navýšením ve výši 7 690 Kč formou 58mi týdenních splátek (smlouva). V kartě zákazníka ze dne [datum] žalovaná uvedla rodinný stav partnerka, bez nezaopatřených dětí, bydlení v nájmu, společná domácnost s partnerem, nezaměstnaná, příjem z podpory v nezaměstnanosti ve výši 9 130 Kč. Výdaje uvedla 2 720 Kč na bydlení, 3 000 Kč osobní výdaje, 852 Kč splátky úvěru. Měla doložit doklad o vlastnictví pronajímané věci, potvrzení o příjmu. 6. Pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, kdy postupitel oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne [datum] s výzvou k úhradě dluhu do 10ti dnů od doručení, který byl odeslán poštou [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). 7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 8. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvy o spotřebitelském úvěru upravené zákonem o spotřebitelském úvěru, a to smlouva z 13. 9. 2016 zákonem č. 145/2010 Sb., smlouva ze dne 8. 12. 2016 zákonem č. 257/2016 Sb., účinným od 1. 12. 2016. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel tuto povinnost nesplnil, když ze skutkového stavu věci nelze zjistit poměry a možnosti žalované, která byla nezaměstnaná, žila ve společné domácnosti s partnerem, nebyly řádně zjištěny příjmové a výdajové poměry domácnosti žalované s tím, že údaje výdajů uvedené v kartě zákazníka uvedené v nepřiměřené výši nebyly nijak podloženy a ověřeny listinami stejně jako příjmy žalované. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku jsou smlouvy absolutně neplatné. Žalobkyně, které byla pohledávka postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku, má právo proti žalované na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku, tedy plnění poskytnutého žalované z neplatného právního úkonu, které je třeba ponížit o splátky zaplacené žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni celou jistinu úvěru dle smlouvy ze dne 13. 9. 2016, v této části soud žalobu zcela zamítl (výrok I.). Na úvěr ve výši 10 000 Kč dle smlouvy ze dne 8. 12. 2016 je třeba započíst zbytek úhrad splátek ve výši 6 300 Kč, zbývá k úhradě částka 3 700 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení počínající po uplynutí lhůty k plnění dle oznámení o postoupení pohledávek s fikcí doručení dle § 573 občanského zákoníku. Ve zbývající výši nárok na zaplacení pohledávky s příslušenstvím ze smlouvy ze dne 8. 12. 2016 soud zamítl. 9. Podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud účastníkům nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na úspěch žalované, které náklady řízení nevznikly.