19 C 29/2023-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne 21. 4. 2021. Žalovaný čerpal zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný uhradil 1 477 Kč, kdy tato částka byla započtena na úhradu smluvní pokuty. Vedle jistiny žalobkyně požaduje poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 200 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za pět písemných upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], smluvní pokutu ve výši 2 063 Kč (ve výši 0,1 % denně z jistiny 10 000 Kč od 10. 9. 2021 do 30. 8. 2022), úrok z prodlení v zákonné výši z částky 1 420 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný sjednal se žalobkyní dne 21. 4. 2021 smlouvu o zápůjčce ve výši 10 000 Kč, která byla stejného dne žalovanému poskytnuta. Žalovaný byl povinen zápůjčku vrátit s poplatkem 4 200 Kč v třech měsíčních splátkách do 93. dne od poskytnutí zápůjčky. Při prodlení byl povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, zákonný úrok z prodlení. Současně se zavázal zaplatit náklady vymáhání pohledávky, a to částku 500 Kč za písemnou upomínku k úhradě (smlouva, výpis z účtu). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž v poslední výzvě žalovanému oznámila zesplatnění pohledávky v důsledku prodlení s žádostí o okamžitou úhradu pohledávky (výzvy k úhradě). 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 6. Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kdy žalovaný převzal zápůjčku ve výši 10 000 Kč (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Jednalo se o smlouvu o spotřebitelském úvěru podléhající úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že si vyžádala informace od žalovaného o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně neuvedla žádné konkrétní tvrzení, nedoložila žádné důkazy. Podle § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná. Žalobkyně má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení z neplatného závazku dle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni rozdíl mezi výší zápůjčky a uhrazenými splátkami ve výši 8 523 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od počátku prodlení po uplynutí lhůty k zaplacení dle výzvy ze dne 5. 9. 2021 (§ 573, § 1958 odst. 2, § 1959 písm. e) občanského zákoníku). 7. Dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť více úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.