214 C 12/2023-26 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 337 Kč s příslušenstvím (částkou 1 200 Kč představující minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky a zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně uvedla, že si u žalované objednala 3 palety (každá po 1 005 kg) borovicových pelet s označením EN A1, přičemž na základě emailové komunikace bylo mezi žalovanou a žalobkyní dohodnuto, že žalobkyně zaplatí na dodávku tohoto zboží zálohu ve výši 50% kupní ceny zboží, tedy částku ve výši 17 337 Kč. Na základě toho žalovaná vystavila žalobkyni zálohovou fakturu [číslo] ze dne [datum] na částku 17 337 Kč, která byla žalobkyni téhož dne doručena prostřednictvím emailu. Na základě této zálohové faktury žalobkyně uhradila žalované částku 17 337 Kč. S ohledem na skutečnost, že zboží mělo být dodáno do 3 až 4 týdnů ode dne zaplacení zálohové faktury a k dodání zboží v tomto termínu nedošlo, žalobkyně objednávku emailem ze dne [datum] zrušila a požádala o vrácení zaplacené zálohy ve výši 17 337 Kč. Žalovaná emailem ze den [datum] potvrdila zrušení objednávky, vystavila dobropis [číslo] ze dne [datum] na částku 17 337 Kč a tento zaslala žalobkyni s příslibem neprodlené úhrady této částky zpět na účet žalobkyně, avšak žalovaná i přes další přísliby tuto částku žalobkyni neuhradila, a to ani po výzvě zaslané právním zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu řízení zůstala pasivní. Nevyužila možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy. Veškeré písemnosti byly žalované doručovány (a doručeny ve dnech [datum] a [datum]) do její datové schránky, a to dle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Soud z nerozporovaných tvrzení žalobkyně, z emailové objednávky žalobkyně ze dne [datum], ze zálohové faktury [číslo] ze dne [datum], z potvrzení o provedení platby, z emailu žalobkyně ze dne [datum], z emailu žalované ze dne [datum], ze zálohové faktury (dobropisu) [číslo] ze dne [anonymizováno], z emailové komunikace ze dne [datum], z výzvy k zaplacení ze dne [datum], a z emailu žalované ze dne [datum], zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně si prostřednictvím emailové komunikace dne [datum] (na základě již předchozí komunikace s žalovanou) objednala 3 palety borovicových pelet. Žalovaná jí na základě toho vystavila zálohovou fakturu [číslo] znějící na částku 17 337 Kč za 3 palety borovicových pelet EN A1, přičemž v emailu žalovaná žalobkyni sdělila, že jde o zálohovou fakturu na 50% ceny pelet, přičemž doba dodání pelet je 3-4 týdny od zaplacení. Zálohová faktura byla uhrazena žalované dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně emailem oznámila žalované, že byla nucena zrušit objednávku pelet z důvod nedodržení avizovaného termínu dodání, které měl být 3-4 týdny od zaplacení, současně v tomto emailu žalobkyně požádala žalovanou o vrácení zálohově zaplacené částky. Ještě stejného dne žalovaná emailem akceptovala storno objednávky a uznala nedodržení termínu dodání zboží, k tomu dodala, že žalobkyně má peníze očekávat v nejbližších dnech, kdy bylo k emailu přiloženo i storno faktury (zálohová faktura [číslo]), dle které má být vráceno žalobkyni 17 337 Kč a splatnost (tj. nejzazší termín vrácení částky) je [datum]. Žalobkyně pak emailem ze dne [datum] urgovala u žalované vrácení zálohy. Žalovaná následně žalobkyni emailem ze dne [datum] sdělila, že jí nepřišly peníze od dodavatele, avšak doufá, že peníze do konce týdne přijdou, aby mohly být následně ihned přeposlány žalobkyni. Nakonec byla žalovaná vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k zaplacení výzvou ze dne [datum], která byla žalované doručena do datové schránky dne [datum]. Na tuto výzvu zareagovala žalovaná emailem právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], ve kterém uvádí, že uznává dluh v plné výši a zavázala se k vrácení částky 17 337 Kč, avšak dále dodala, že v současné době už nemá žádné finanční prostředky a nemůže okamžitě částku žalobkyni vyplatit. 4. Dle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 5. Dle ustanovení § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. 6. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle ustanovení § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 9. Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 10. V daném případě má soud za to, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o koupi zboží (3 palet borovicových pelet) dle § 2079 a násl. o. z. Následně však si strany ujednaly zánik závazku, kdy žalobkyně zrušila objednávku z důvodu nedodání zboží včas a žalovaná toto akceptovala. Kupní smlouva tak zanikla v souladu s ustanovením § 1981 o. z. Tím že zanikla kupní smlouva, avšak bylo již uhrazeno 17 337 Kč jako záloha na zboží, vzniklo tím bezdůvodné obohacení na straně žalované. Dle § 2991 o. z. má však žalovaná povinnost vrátit toto bezdůvodné obohacení žalobkyni. Soud proto žalobě na zaplacení částky 17 337 Kč vyhověl, a to včetně příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení s placením, a výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy počátek prodlení se pak odvíjí od data [datum] (tj. dne následujícího po lhůtě splatnosti dané v zálohové faktuře /dobropisu/ ze dne [datum]). Nárok na minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši 1 200 Kč pak vyplývá z výše citovaného § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy při uplatnění tohoto nároku se nemusí prokazovat reálná výše nákladů, přičemž tyto náklady jsou příslušenstvím pohledávky dle § 513 o. z. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 7 594,5 Kč v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, jehož výše byla určena dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 820 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva, sepis žaloby), kdy se však jeden z úkonů (výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) počítá pro posouzení odměny pouze za polovinu běžné odměny za úkon, a odměna tedy činí celkem 4 550 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a celková výše režijních paušálů tedy činí 900 Kč. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních