214 C 5/2022-66 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne 10. 10. 2022, soudu doručenou dne 11. 10. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 88 437 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 88 437 Kč od 24. 5. 2022 do zaplacení, částky ve výši 12 185,60 Kč, úroku ve výši 64,85 % ročně z částky 75 000 Kč od 24. 5. 2022 do 15. 6. 2022 ve výši 2 987,24 Kč, a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 75 000 od 16. 6. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 5. 2022 dosáhne částky 206 064 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 75 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,85 % ročně sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr ve výši 75 000 Kč spolu s úrokem v 36 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná v měsíci březen 2022. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas, když žalovaný neuhradil ničeho, přestože před zesplatněním úvěru byl vyzván k úhradě dlužné splátky. Žalobkyně k tomu uvádí, že ještě před zesplatněním celého úvěru jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou řádně nesplacenou splátku (zde konkrétně splátky č. 1 a 2), u které je žalovaný v prodlení déle jak 30 dní dle bodu 6. 1. smlouvy o úvěru, tedy celkem žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Současně vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s každým prodlením žalovaného s placením splátek (zde konkrétně splátek č. 1 a 2), u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, dle bodu 6. 2. smlouvy o úvěru, žalobkyni tedy vzniklo právo na smluvní pokutu v celkové výši 200 Kč, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyni na její zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to dne 22. 5. 2022, v souladu s bodem 6. 3. smlouvy o úvěru. Podle bodu 6. 4. smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím že tuto novou jistinu ve výši 87 039,56 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6. 5. smlouvy o úvěru je pak žalovaný povinen zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,10 % z dlužné nové (zesplatněné) jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou – v daném případě tedy ode dne 24. 5. 2022 až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo v bodě 2. 2. smlouvy o úvěru sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Z výše uvedeného bylo dle žalobkyně zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalobkyně dodává, že byla ověřena i úvěrová historie v databázích SOLUS a NRKI a byl také proveden tzv. scoring klienta. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal pasivní. Nevyužil možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy, přestože k tomu byl vyzván soudem a tato výzva mu byla doručena dne 4. 12. 2022. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den 16. 2. 2023, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Z listin předložených žalobkyní soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru [číslo] ve spojení s Dodatkem č. 1 k této smlouvě, předsmluvním formulářem, kartou klienta, výpisem záznamů z registru SOLUS, výpisem z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výplatním lístkem za období 12/ 2021, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] prohlášením klienta, přehledem příchozích plateb na účet žalovaného vedeného u [právnická osoba], hodnocením klienta, splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru [číslo] dokladem o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení ze dne 19. 4. 2022, výzvou k zaplacení ze dne 18. 5. 2022, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 22. 5. 2022, předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2022, bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu o úvěru [číslo] která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku. Z karty hodnocení klienta se podává, že žalovaný má pracovní poměr na dobu neurčitou, ze kterého pobírá průměrnou čistou mzdu ve výši 34 219 Kč a má celkové náklady ve výši 8 360 Kč, z čehož částka 3 860 Kč je životní minimum jednotlivce a částka 4 500 Kč jsou náklady na bydlení, jiné výdaje nejsou uvedené, respektive jsou nulové. Žalobkyně měla k dispozici přehled příchozích plateb na účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba], za období od září 2021 do února 2022, z kterého vyplývá, že na účet žalovaného přichází každý měsíc mzda v průměrné výši 35 461,73 Kč. Na základě doložených listin byl proveden credit scoring, který konstatoval, že žalovanému lze s ohledem na výši volných finančních zdrojů ve výši 24 859 Kč poskytnout žádaný úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalobkyní bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru, že dne 23. 2. 2022 vyplatila bezhotovostním převodem žalovanému částku 75 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 171 720 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 770 Kč/měsíc ke každému 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy o úvěru. Úrok ze smlouvy o úvěru činil 64,85 % ročně a RPSN činila 88,04 %. Z předpisu splátek ke smlouvě bylo zjištěno, že první splátka byla splatná 17. 3. 2022 a poslední splátka byla splatná 17. 2. 2025. Pro případ, že by se žalovaný nesplnil řádně a včas některou z pravidelných měsíčních splátek, či došlo ke splatnosti celého dluhu, byla smlouva o úvěru utvrzena smluvními pokutami – k tomu viz smluvní pokuty, jež jsou uvedeny v žalobním návrhu v bodu 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Výzvou ze dne 19. 4. 2022 byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení první a druhé splátky a současně byl upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Další výzvou ze dne 18. 5. 2022 byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení první, druhé, a třetí splátky a současně byl opět upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. K zesplatnění došlo pak dne 22. 5. 2022, kdy o tomto zesplatnění byl žalovaný informován oznámením z téhož dne. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 9. 2022 předžalobní výzvu, přičemž ani po této výzvě nebylo žalobkyni plněno ničeho. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situ