216 C 13/2022-33 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 3 512 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovanému tím, že bez řádné smlouvy užíval pozemek parc. č. st. [anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně, na kterém je umístěn [adresa], bytový dům ve vlastnictví žalobce. Za období od [datum] do [datum] činí bezdůvodné obohacení částku 3 512 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil částku řádně a včas, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že žalovaný jako vlastník nemovitosti bytový dům [adresa] zapsaný na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], který stojí na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], tento pozemek bezesmluvně, tedy bez právního důvodu užíval v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně za uvedené období požaduje jako bezdůvodné obohacení obvyklé nájemné za užívání pozemku žalobce v souladu s metodickými pokyny ministerstva financí dle cenových věstníků platných pro dané období, kdy činila hodnota nájmu [anonymizováno] Kč/m2/rok v období od [datum rozhodnutí] do [datum], celkem částku 3 055 Kč, a v období od [datum] do 19. 4. 2022 částku [anonymizováno] Kč/m2 /rok, tedy částku 457 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky se splatností do [datum]. Jelikož částka nebyla uhrazena, dostal se žalovaný od [datum] do prodlení. Žalobce kapitalizoval zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 20 Kč a dále požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 3 512 Kč od [datum] do zaplacení. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaný ve shora specifikovaném období užíval pozemek žalobkyně bez právního důvodu a za této situace je povinen vydat žalobkyni to, oč se obohatil. V případě naturálního plnění pak přichází v úvahu zaplacení částky, kterou by byl žalovaný za užívání předmětného pozemku v daném místě a čase povinen uhradit v případě uzavření řádné smlouvy. [příjmení], kterou požadovala žalobkyně, vychází z Věstníků ministerstva financí účinných pro dané období a částka žalobkyní požadovaná je pro daný případ akceptovatelná. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 512 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Za část období žalobkyně provedla kapitalizaci příslušenství ve výši 20 Kč, která byla přičtena k dlužné jistině a představuje 3 532 Kč. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení byly v daném případě tvořeny dvěma režijními paušály ve výši 300 Kč za předžalobní výzvu a podání žaloby, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a dále zákona č. 139/2015 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O přenesení poplatkové povinnosti na žalovaného rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně je ze zákona osvobozena od poplatkové povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. a) cit. zákona, a soud její žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výše soudního poplatku vyplývá z bodu 1. písm. a) sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb.