8 C 269/2022-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.129 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] použil k přepravě vozidlo právního předchůdce žalobkyně, tj. vozidlo společnosti [právnická osoba], a to [číslo] směr [obec] a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž bylo sepsáno potvrzení pověřeným zaměstnancem [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně požaduje doplatit jízdné ve výši 129 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč dle platného tarifu jejího právního předchůdce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vlaku právního předchůdce žalobkyně a při kontrole pověřeným zaměstnancem se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil SPPO [anonymizována dvě slova]. Vstoupil do vlaku [anonymizována dvě slova] [číslo] směr [obec]. Byl tak povinen zaplatit cenu za přepravu ve výši 129 Kč, kterou nezaplatil ani na místě. O těchto skutečnostech bylo sepsáno oznámení (potvrzení o nedodržení SPPO podepsané žalovaným ze dne [datum], které obsahuje pohledávku za jízdné 129 Kč a přirážku ve výši 1.000 Kč, oznámení o závadách ze dne [datum]). Dle tarifu právního předchůdce žalobkyně činilo jednotlivé jízdné na uvedené trase 129 Kč a výše přirážky k jízdnému 1.000 Kč pokud cestující nesplní podmínky pro odbavení ve vlaku. Přirážka k jízdnému je sazba, která se vybírá k jízdnému dle zákona o drahách, neprokáže-li se cestující na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizována dvě slova] platným jízdním dokladem (SPPO, tarif). 5. Tento případ posoudil soud dle ust. § 2550 obč. zákoníku dle smlouvy o přepravě, ze kterého vyplývá, že dopravce se zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a příslušnou stranou seznamu postoupených pohledávek. 6. Dle § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy). 7. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády. Podle odst. 5 citovaného ustanovení je cestující mimo jiné povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle písm. c) citovaného ustanovení na výzvu pověřené osoby je povinen zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 tohoto ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. 8. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 2550 a následující občanského zákoníku, a to nastoupením žalovaného do dopravního prostředku právního předchůdce žalobkyně, který tímto přistoupil na smluvní podmínky žalobkyně. Při revizi jízdních dokladů bylo zjištěno, že žalovaný nedisponuje jízdním dokladem na shora uvedené trase, na které byl kontrolován, čímž porušil základní smluvní povinnost. Žalobkyně proto důvodně požaduje zaplacení jak jízdného ve výši 129 Kč v souladu s tarifem právního předchůdce žalobkyně, a přirážky k jízdnému ve výši 1.000 Kč, která jí náleží v souladu s přepravními řády a se smluvními přepravními podmínkami, neboť žalovaný nesplnil předpoklady pro případné snížení přirážky zaplacením na místě. Dnem následujícím po provedení přepravní kontroly se tak žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč s 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.