8 C 58/2023-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 26. 9. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2.700 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy o úvěru s [anonymizováno] kódem [anonymizována tři slova], na základě které čerpala žalovaná úvěr ve výši 1.500 Kč. Žalobou je požadován poskytnutý úvěr ve výši 1.500 Kč, sjednané úroky ve výši 450 Kč a smluvní pokuta ve výši 750 Kč (dle čl. VII. odst. 2.1.1 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % za každý den prodlení). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla prostředky komunikace na dálku uzavřena rámcová smlouva o úvěru s [anonymizováno] kódem [anonymizována tři slova]. Výše úvěru činila 1.500 Kč, poplatek za úvěr 450 Kč, úroková sazba 365 % ročně, RPSN 2. 229,81 %. Celková splatná částka 1.950 Kč. V čl. VI. byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den zpoždění z nesplacené jistiny úvěru. Smlouva je datována k [datum] (smlouva). Dne [datum] poskytla žalobkyně na účet žalované částku ve výši 1.500 Kč (doklad o výplatě – výpis z běžného účtu 2019 a verifikační platba ze stejného účtu). 5. Co se týká prověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, tvrdila žalobkyně, že prověřovala bonitu žadatelky a sháněla údaje, když zkoumala výpisy z účtu žalované, ověřením u zaměstnavatele, ověřením během telefonického hovoru, vyhledáváním v nebankovním registru, vyhledáváním v insolvenčním a exekučním rejstříku. Dále žalovaná potvrdila svoji schopnost úvěr splácet čestným prohlášením. Výdaje žalované byly ověřeny na základě výpisu z účtu žalované, když byl zjištěn průměrný příjem za měsíce 5 – 7/ 2019 ve výši 24.633,67 Kč. Dále byla žalovaná ověřena u zaměstnavatele, předložila podepsané čestné prohlášení a byly zjištěny záznamy z nebankovního registru. Dle interních pravidel žalobkyně, provedla žalobkyně výpočet, když odečetla od zjištěného průměrného příjmu závazek žalované 5.000 Kč a dále 3.410 Kč životní minimum a stejnou částku životní minimum pro partnera žalované a dále 4.670 Kč normativní náklady na bydlení dle nař. vlády č. 320/2018 Sb. a vyšel čistý příjem 7.535,67 Kč. Žalobkyně předložila listinu nazvanou jako čestné prohlášení ke smlouvě o úvěru [číslo], které bylo učiněno pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku a je v něm uvedeno, že žadatelce nejsou známy žádné okolnosti, ze kterých by vyplynulo, že není schopna splácet úvěr a nemá žádné závazky po splatnosti. Jsou uvedeny měsíční finanční závazky 5.000 Kč, průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce 23.000 Kč (čestné prohlášení). Z výpisu z běžného účtu 2019 vyplývá mzda od [anonymizována čtyři slova] ve výši 22.565 Kč, půjčka o [anonymizována dvě slova] splácená ve výši 7.214,67 Kč, splátka pro [právnická osoba] ve výši 2.500 Kč, splátka pro [příjmení] [jméno] 136 Kč, splátka pro [právnická osoba] – [anonymizováno] ve výši 2.000 Kč, splátka pro [anonymizována dvě slova] ve výši 2.000 Kč a splátka pro [právnická osoba] ve výši 500 Kč (výpis z běžného účtu). Z výpisu z běžného účtu 2019 vyplývá mzda od [anonymizována čtyři slova] 28.350 Kč, splátka půjčky pro [anonymizována dvě slova] ve výši 4.188 Kč a splátka půjčky pro [právnická osoba] ve výši 3.172 Kč. Z výpisu z běžného účtu z 2019 vyplývá mzda od [anonymizována čtyři slova] 22.977 Kč, splátka půjčky pro [právnická osoba] 5.146 Kč, poskytnutí půjčky od [právnická osoba] – [anonymizováno] ve výši 3.000 Kč (výpisy z účtu). 6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 9. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. 10. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů, nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě, doplnění žaloby a z předložených listinných důkazů žalobkyní. 11. Žalobkyně se dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalované, když je zohledněn pouze zjištěný příjem za 3 měsíce a nebyly zjišťovány a ani prověřovány další výdaje žalované. Co se týká příjmů, je zde zjištěný pouze příjem za 3 měsíce, když nebylo tvrzeno a ani prokázáno, zda se jedná o trvalý pracovní poměr, příp. na jakou dobu byl tento pracovní poměr uzavřen. S ohledem na další možnosti splácení úvěru žalovanou nebyly zjišťovány náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby, když tyto údaje vůbec zjišťovány nebyly. Co se týká výdajů žalované, tak tyto byly zjištěny pouze z tvrzení žalované v předloženém čestném prohlášení, kde je uváděná částka ve výši 5.000 Kč, která má představovat měsíční finanční závazky. Není však rozvedeno, o jaké závazky se má jednat. Přitom z výpisu z běžného účtu žalované je zřejmé, že za každý měsíc je tato částka překročena s ohledem na minimálně 3 úvěry nebo půjčky, které žalovaná dle předložených výpisů splácí. Soud tak uzavírá, že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalované a nesplnila tak nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Žalobkyně tak poskytla žalované – spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé cit. zákona, a proto je podle § 87 odst. 1 věta právní zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva absolutně neplatná. 12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny v