8 C 98/2023-16 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 751 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] hlídka [stát. instituce] dopravila žalovaného do záchytné stanice a za dopravu vynaložila částku 751 Kč, kterou požaduje po žalovaném uhradit. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Z listin předložených žalobcem zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že dne [datum] byl žalovaný hlídkou [stát. instituce] dopraven do protialkoholní záchytné stanice v [obec], bylo mu naměřeno 2,62 promile alkoholu. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení do 7. 12. 2022 (viz doprava do záchytné stanice, protokol o přijetí, technický průkaz vozidla, výzvy). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] převezen hlídkou PČR do protialkoholní záchytné stanice v [obec] z důvodu opilosti. [stát. instituce] jej dopravila služebním vozem a vznikly jí náklady ve výši 751 Kč. Podle § 89e zák. č. 373/2011 o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, která byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice uhradila [stát. instituce], přičemž žalovaný byl opilý, o čemž svědčí záznam [stát. instituce] a záznam o přijetí žalovaného do záchytné stanice. Podle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 o specifických zdravotních službách, byl povinen žalovaný uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice. Soud proto žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má žalobce právo na požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen,,ZoSP‘‘) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. a) ZoSP osvobozen.