12 C 25/2023-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7 640 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Uváděla, že na základě smlouvy, nazvané žalobkyní smlouvou o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovanou dne , datum, , č. , hodnota, , byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč, žalovaná peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně také požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 24. 12. 2019 do 1. 11. 2022 ve výši 4 079,56 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 640 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy odvolání není přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, , na jejímž základě přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně vyrozuměna přípisem ze dne , datum, .5. Z předložených listinných důkazů Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná uzavřely dne , datum, , smlouvu č. , hodnota, , kterou žalobkyně nazvala smlouvou o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit celkovou částku ve výši 75 600 Kč ve splátkách po 970 Kč týdně. Poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaná na předmětný závazek zaplatila částku 32 360 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky dne , datum, , avšak na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila.6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého § 2991 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 2993 věta první o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.8. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. N základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl Okresní soud v Bruntále k právnímu závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaná převzala na základě smlouvy o úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně částku 40 000 Kč, na kterou fakticky uhradila jen 32 360 Kč. Žalobkyně požaduje pouze vrácení toho, co žalované její předchůdkyně poskytla, tedy jistiny 40 000 Kč po odečtu toho, co žalovaná zaplatila, tj. 32 360 Kč, proto soud žalobkyni přiznal nárokovanou částku 7 640 Kč. Žalobkyně se v projednávané věci nedomáhala plnění z uzavřené smlouvy, ale vydání bezdůvodného obohacení, soud proto nezkoumal okolnosti a řádnost uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souladu s ustanovením § 2991 občanského zákoníku však vycházel z předpokladu, že žalované bylo poskytnuto plnění z právního důvodu, který odpadl.11. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v návaznosti na původní datum splatnosti závazku, které bylo žalované známo (23. 12. 2019), v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který byl stanoven jako den splatnosti pohledávky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části a přiznal žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 24. 12. 2019 do 1. 11. 2022 ve výši 4 079,56 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 640 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení.12. O nákladech řízení rozhodl soud podle dle § 151 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Výzva dle § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána zástupcem žalobkyně dne , datum, . Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení stanovené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, kdy zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí 600 Kč; ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši 189 Kč. Náklady řízení představují celkem 1 489 Kč.13. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.