14 C 11/2024-14 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku , částka, , přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z titulu neuhraných nákladů za ošetření a pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že žalovanému byla dne , datum, poskytnuta záchytná služba v Protialkoholní záchytné stanici , adresa, , kdy žalovanému byl poskytnut v této záchytné stanici pobyt a byl ošetřen. Za poskytnutý pobyt a ošetření měl žalovaný uhradit žalobkyni částku , částka, , která byla splatná dne , datum, , avšak žalovaný jí do doby splatnosti neuhradil, a to i když podepsal prohlášení, že vůči žalobci svůj dluh uznává co do důvodu a výše. Žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho ani poté co mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínkou.Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení nákladů na odborné lékařské vyšetření žalované v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění od , datum, , a v případě náhrady nákladů za ubytování dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických , podezřelý výraz, službách, ve znění od , datum, . V obou případech hradí vzniklé náklady vyšetřovaná osoba, u které byla prokázána přítomnost alkoholu. Dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má věřitel při prodlení s plněním peněžitého dluhu právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě uznání dluhu co do důvodu a výše v písemné formě se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb.).Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a zavázal žalovaného k zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky.Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Odměna za zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu činí , částka, za jeden úkon právní služby, tedy , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), dále byl ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále přiznána i náhrada DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Dále byl přiznán náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná je tedy povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně dle 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.