14 C 53/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, a to z důvodu, že s žalovaným sjednala dne , datum, dohodu o vyplacení náborového příspěvku a na základě ní žalovaný obdržel náborový příspěvek 30 000 Kč, avšak následně tento příspěvek žalovaný nevrátil, i když mu vznikla povinnost vrátit tuto částku, neboť žalovaný dle dohody neodpracoval u žalobkyně 12 měsíců.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Ve věci bylo dne , datum, nařízeno jednání, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4 Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní pracovní smlouvu s tím, že ode dne uzavření smlouvy měl pro ni pracovat (důkaz: pracovní smlouva ze dne , datum, ). Dne , datum, uzavřeli účastníci písemnou dohodu pojmenovanou Dohoda o vyplacení náborového příspěvku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč jako náborový příspěvek, jejíž poskytnutí je však vázáno na podmínku odpracování 12 měsíců u žalobkyně, a žalovaný se zavázal částku 30 000 Kč vrátit, pokud podmínku nesplní (důkaz: dohoda o vyplacení náborového příspěvku ze dne , datum, , výzva k zaplacení dluhu ze dne 16. 1. 2024). Žalobkyně žalovanému okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu, že zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní povinnosti, kdy bez řádné omluvy nenastoupil do práce od 2. 1. 2024 do 15. 1. 2024. Toto okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalovanému zasláno na adresu, kterou uvedl v pracovní smlouvě, avšak žalovaný si zásilku dne 17. 1. 2024 nepřevzal, neboť nebyl zastižen, a ani si ji poté nevyzvedl na poště v úložní době. Současně s okamžitým zrušením pracovního poměru byla zaměstnavateli zaslána i výzva k vrácení náborového příspěvku (důkaz: okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne , datum, , výzva k zaplacení dluhu ze dne 16. 1. 2024, dodejka).5 Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Žalovaný pracoval u žalobkyně a v souvislosti s tím jako náborový příspěvek obdržel podmíněně (pod podmínkou odpracování alespoň 12 měsíců u žalobkyně) částku 30 000 Kč. Žalovaný vykonával u žalobkyně práci od 16. 8. 2023, avšak z důvodu, že od 2. 1. 2024 již nechodil do práce mu žalobkyně okamžitě zrušila pracovní poměr, kdy toto zrušení mu zaslala poštou a žalovaný si zásilku dne 17. 1. 2024 nepřevzal a neučinil tak ani kdykoliv později. Spolu s okamžitým zrušením pracovního poměru žalobkyně zaslala žalovanému také výzvu k vrácení poskytnuté částky 30 000 Kč, když nebyla splněna podmínka pro poskytnutí tohoto příspěvku.6 Dle ustanovení § 336 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance.7 Dle ustanovení § 336 odst. 3 zákoníku práce nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.8 Dle ustanovení § 336 odst. 4 zákoníku práce povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 15 dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.9 Dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10 Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11 V dané věci soud posoudil, že žalovaný pracoval na základě pracovní smlouvy u žalobkyně od 16. 8. 2023 a pracovní poměr zanikl okamžitým zrušením pracovního poměru, přičemž soud má v souladu s § 336 odst. 4 za to, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalovanému doručeno 15 dnem lhůty, ve které byla zásilka uložena na poště po neúspěšném doručení, tj. v daném případě 1. 2. 2024. S ohledem na skončení pracovního poměru, který netrval alespoň 12 měsíců, má soud za to, že nebyla splněna podmínka pro vyplacení náborového příspěvku ve výši 30 000 Kč. Vyplacená částka 30 000 Kč je tak bezdůvodným obohacením dle § 2291 občanského zákoníku (plněním z právního důvodu, který odpadl – kvůli nenaplnění podmínky), které žalovaný musí vrátit, k čemuž se i sám zavázal v dohodě o vyplacení náborového příspěvku. Žaloba je proto důvodná, soud tedy vyhověl v plném rozsahu žalobkyni, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, a to od žalobkyní žádaného dne 6. 2. 2024, kdy toto datum je pozdější jak zrušení pracovního poměru a je tedy jasné, že podmínka nemůže být splněna a je zde povinnost vrátit poskytnutou částku.12 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 831 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 500 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů (předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání konaném dne 21. 6. 2024) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a cestovného ve výši 431 Kč. Přičemž při cestě na jednání z , adresa, a zpět bylo použito osobní vozidlo Suzuki, RZ: , SPZ, , palivo benzín, kdy bylo při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km ujeto 50 km. Cena spotřebovaného paliva při ceně 42,6 Kč/l činila 151 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2024 činila 5,6 Kč/1 km, tedy v daném případě 280 Kč. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.