214 C 10/2024-24 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 957 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 957 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, z titulu bezdůvodného obohacení, když dne [datum] byl žalovaný dopraven hlídkou [stát. instituce] z [obec] do protialkoholní záchytné stanice ve [anonymizováno] nemocnici [obec] z důvodu jeho ovlivnění alkoholem a náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobkyně na trase [obec] – [obec] činily 957 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř. pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že dne [datum] byl žalovaný hlídkou [stát. instituce], OO [obec], dopraven z [obec] do protialkoholní záchytné stanice ve [anonymizováno] nemocnici [obec], přičemž mu bylo naměřeno 2,41 promile alkoholu v dechu. Žalobkyně vynaložila náklady na přepravu žalovaného ve výši 957 Kč a žalovaný jí za tuto přepravu neuhradil ničeho, a to i přestože mu zaslala výzva k zaplacení, dle které měl zaplatit do 5. 4. 2024.Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je žalovaný povinný uhradit náklady žalobkyně na dopravu do protialkoholní záchytné stanice ve , Anonymizováno, nemocnici [obec]. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení, pak podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má na něj žalobkyně právo ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 6. 4. 2024 do zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, žaloba) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku III. rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků.O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.